Mrkev (Daucus carota) je jednou z nejběžnějších a oblíbených zelenin, které se pěstují po celém světě. Její svěží chuť, vysoký obsah živin a mnohostranné využití ji dělá nezbytnou součástí mnoha jídelníčků. V tomto článku se dozvíte, jak pěstovat mrkev, jak ji skladovat a proč byste ji měli zařadit do svého jídelníčku.
Jak pěstovat mrkev
Výběr místa a půdy: Mrkev preferuje slunné a dobře odvodněné místo. Půda by měla být hluboká, propustná a bez velkých kamínků, které by mohly deformovat kořeny.
Semena: Mrkev se pěstuje ze semen, která se sázi do půudy hned na jaře. Semena můžete koupit v sáčku nebo ve výsevních páscích, to pak usnadní následné protrhávání. Pokud ji sejete ze semen, smíchejte si je třeba s písem, to vám usnadní jejich vysetí řidčeji. Po vzejití rostliny je důležité pravidelně provádět protrhávání. Mrkev potřebuje dostatek prostoru pro růst, takže je třeba odstranit přebytečné rostliny.
Zalévání a hnojení: Mrkev potřebuje pravidelné zalévání, aby se zabránilo vyschnutí půdy. Hnojení organickým hnojivem pomáhá zajištění živin pro zdravý růst kořenů.
Doba sklizně: Mrkev je obvykle připravena k sklizni po 70 až 80 dnech od výsevu. Můžete ji sklízet, když dosáhne požadované velikosti, ale hlavní sklizeň probíhá na konci léta nebo na podzim, před prvním mrazem.
Jak skladovat mrkev po sklizni
Sklizenou mrkev zbavíme přebytečné zeminy a zbavíme ji téměř veškeré natě, neuřezáváme ji však až v plodu, aby nám od řezu mrkev nezačala hnít. Není také žádoucí, mrkev drhnout dočista, to by zas mohlo porušit slupku a urychlit tak její zkázu. Mrkev si nejlépe uchovává svou čerstvost při teplotě kolem 0 °C a vysoké vlhkosti. Ve sklepě tak toho můžeme dosáhnout třeba pomocí beden s lehce vlhkým pískem, do kterých mrkev dáme.
Mrkev také můžeme zavařit nebo zmrazit, abyste si uchovali její chuť a výživné hodnoty po delší dobu.
Proč zařadit mrkev do jídelníčku
Mrkev je bohatá na beta-karoten, což je provitamín A, důležitý pro zrak, imunitní systém a zdravou pokožku. Obsahuje také vlákninu, která podporuje trávení, a různé vitamíny a minerály. Mrkev lze konzumovat syrovou třeba v salátech nebo vařenou jako přílohu nebo součást různých pokrmů.
Různé druhy mrkve
Existuje mnoho různých odrůd mrkve, které se liší tvarem, barvou a chutí. Kromě klasické oranžové mrkve můžete najít i fialovou, černou, bílou nebo dokonce žlutou mrkev. Každá odrůda má své vlastní charakteristiky a chutě, což umožňuje pestrou paletu v kuchyni.
Zajímavosti o mrkvi
Historie: Mrkev byla pěstována již ve starověkém Řecku a Římě, ale původně měla jinou barvu, než má dnes. Oranžovou barvu získala až v 17. století v Nizozemsku. Je však také možné, že díky nedostatku oranžových plodin se schovávala mrkev pod červenou barvou, slovo oranžová k nám totiž přišlo až s exotickým ovocem – pomeranči – v angličtině orange – oranžová, do té doby se klidně mrkev mohla označovat jako světle hnědá nebo červená.
Plná vody: Mrkev obsahuje přibližně 87 % vody, což ji činí osvěžující zeleninou v horkých letních dnech.
Olej z mrkvových semínek: Voní po dřevě, hlíně a má sladký nádech. Získává se lisováním semínek za studena. Hlavní složkou jsou luteolin 3'-O-beta-D-glukopyranosid a luteolin 4'-O-beta-D-glukopyranosid. Olej se používá hlavně při výrobě parfémů a při aromatizaci potravin.
Mezinárodní den mrkve: Dne 4. dubna se na celém světě slaví svátek mrkve.
Mrkev je tedy nejen chutnou a výživnou zeleninou, ale také snadnou rostlinou k pěstování, což ji činí oblíbenou jak mezi zahradníky, tak mezi kuchaři. Nezapomeňte zařadit mrkev do svého jídelníčku, abyste si užili všechny její přínosy pro zdraví.
V naši rubrice Blog a recepty najdete další recepty ale i spoustu jiných článků, například:
V hlavní roli jablka!