Aktualizováno: 19. 5. 2026
Mrkev: pěstování, skladování i tipy do kuchyně
Mrkev patří mezi nejoblíbenější kořenovou zeleninu a roste skoro na každé zahradě. Má svěží, jemně sladkou chuť a v kuchyni se hodí do polévek, příloh i moučníků. V tomhle článku si projdeme, jak mrkev vypěstovat, jak ji po sklizni uchovat čerstvou, jaké existují odrůdy a co s ní zvládnete uvařit. Na závěr přidáme pár zajímavostí, které možná překvapí i zkušené zahrádkáře.
Jak pěstovat mrkev
Mrkev má ráda slunné stanoviště a hlubokou, propustnou půdu bez velkých kamínků — ty by jí jinak deformovaly kořen. Seje se brzy na jaře přímo na záhon, ze semínek, nikoli z předpěstované sadby. Aby výsev nebyl příliš hustý, smíchejte drobná semínka s trochou písku a rozsypte je řidčeji; usnadní vám to pozdější protrhávání. Praktické jsou i výsevní pásky, kde už mají semínka správný rozestup.
Po vzejití rostlinky protrhejte, ať má každá mrkev dost prostoru. Záhon udržujte vlhký, aby půda nevysychala, a během sezóny můžete přihnojit organickým hnojivem. Většina odrůd je ke sklizni po zhruba 70 až 80 dnech od výsevu; hlavní sklizeň ale obvykle vychází na konec léta a podzim, ještě před prvními mrazíky.
Jak skladovat mrkev po sklizni
Sklizenou mrkev zbavte hrubé zeminy a odstraňte téměř celou nať — neuřezávejte ji ale až do kořene, jinak začne od řezu hnít. Nedrhněte ji dočista; porušená slupka zkrátí trvanlivost. Nejdéle vydrží čerstvá v chladu kolem 0 °C a při vysoké vlhkosti. Ve sklepě se to dá vyřešit bednou s mírně vlhkým pískem, do které mrkev zahrabete vrstvu po vrstvě.
Když chcete úrodu uchovat na delší dobu, mrkev se dobře zmrazí (nakrájenou a krátce spařenou) nebo zavařuje — třeba do směsi nakládané zeleniny. Pokud zrovna vlastní úrodu nemáte, najdete v nabídce i konzervovanou a nakládanou zeleninu, kterou jen otevřete a použijete.
Odrůdy mrkve a co s ní uvařit
Kromě klasické oranžové existuje i mrkev fialová, žlutá, bílá nebo skoro černá. Liší se tvarem, chutí i tím, jak drží barvu po uvaření, takže pestrá směs hezky oživí talíř. V kuchyni je mrkev univerzální: jí se syrová do salátů, dusí, peče i strouhá do těsta. Mezi nejhledanější recepty patří dušená mrkev (často s hráškem nebo na másle), glazovaná a pečená mrkev jako příloha k masu, vepřové na mrkvi a samozřejmě vláčný mrkvový koláč.
U dušené mrkve stačí nakrájená kolečka podusit na trošce tuku s vodou nebo vývarem doměkka a dochutit; jemnou chuť podtrhne špetka soli, cukru a muškátového oříšku z nabídky koření. Na pečenou mrkev hrubší hranolky potřete kvalitním olejem a dejte do trouby, dokud nezesládnou a nezačnou karamelizovat. Na mrkvový koláč se hodí jemně nastrouhaná mrkev zapracovaná do těsta z hladké mouky a cukru — koláč pak zůstává krásně vláčný.
Zajímavosti o mrkvi
Mrkev se pěstovala už ve starověkém Řecku a Římě, jenže původně nebyla oranžová. Oranžovou barvu, jak ji známe dnes, vyšlechtili podle všeho až v 17. století v Nizozemsku. Slovo „oranžová" se k nám navíc dostalo až s pomeranči, takže dřív se mrkev klidně označovala jako světle hnědá nebo červená. Tvoří ji z velké části voda (kolem 87 %), díky čemuž je v létě příjemně osvěžující. Z mrkvových semínek se lisuje za studena vonný olej se sladce dřevitým tónem, který se používá hlavně v parfumerii a při aromatizaci potravin. A mrkev má i svůj svátek — Mezinárodní den mrkve připadá na 4. dubna.
Mrkev je vděčná zelenina: snadno se pěstuje, dobře skladuje a v kuchyni si poradí od polévky po dezert. Pokud k ní rádi saháte v bio kvalitě, projděte si i nabídku bio potravin, kde najdete suroviny do receptů z kontrolovaného zemědělství.
Tipy: ať se mrkvi daří a chutná
Mrkev nesázejte tam, kde rostla loni — střídání plodin omezí škůdce i choroby. Vedle ní se osvědčí cibule, jejíž vůně odpuzuje pochmurnatku mrkvovou. Při skladování oddělte mrkev od jablek a hrušek: uvolňují plyn, po kterém mrkev rychleji hořkne. V kuchyni nejvíc sladkosti vytáhnete pomalým dušením nebo pečením, kdy mrkev karamelizuje. A pokud zrovna není sezóna nebo nemáte čas vařit od základu, poslouží i hotové konzervované a nakládané zeleninové směsi.