Aktualizováno: 22. 5. 2026
MDŽ – pozůstatek doby minulé, nebo ne?
Když se řekne MDŽ, hodně lidem se vybaví karafiát a komunistické oslavy z minulého století. Tomuto svátku by tím ale křivdili. Mezinárodní den žen se slaví každý rok 8. března a vzdává hold úspěchům žen i jejich cestě za rovnoprávností. Je to den, kdy si připomínáme historický boj za volební právo, vzdělání a ekonomickou nezávislost — a kořeny má hlubší, než by se na první pohled zdálo.
Historie plná překvapení
Začátky bývají spojovány s rokem 1908, kdy v New Yorku stávkovaly švadleny za lepší pracovní podmínky a vyšší mzdy. Počátkem 20. století se myšlenka svátku šířila po Evropě a slavit se začalo kolem roku 1911. Oficiálního uznání se ovšem dočkala až mnohem později: Organizace spojených národů zařadila Mezinárodní den žen do kalendáře v roce 1977.
S tímto svátkem se pojí i jedna často opakovaná legenda — že připomíná stávkující americké švadleny, které uhořely v továrně. To se ale na pravdě nezakládá. Kořeny ženského hnutí sahají hlouběji, až k roku 1848, kdy Elizabeth Cady Stantonová a Lucretia Mottová zveřejnily prohlášení požadující volební právo pro ženy. Roli sehrály i protesty Rusek v únoru 1917 proti první světové válce; po pádu carského režimu prozatímní vláda ženám volební právo přiznala. A protože tehdejší ruský kalendář byl posunutý, onen únorový den vychází podle našeho kalendáře právě na 8. března.
Češky byly v tomto ohledu mezi prvními na světě — volební právo získaly už v roce 1920, podobně jako Slovenky, Němky a Rusínky. Pro srovnání: ženy v Jihoafrické republice se ho dočkaly o víc než sedm desítek let později a v Saúdské Arábii směly poprvé volit teprve v roce 2011. I dnes přitom existují místa, kde ženy k volbám, ke vzdělání ani k základním právům přístup nemají.
Jak se MDŽ slavil za komunismu a co z něj zbylo dnes
V Československu patřil Mezinárodní den žen k nejznámějším svátkům v kalendáři — paradoxně oblíbený byl hlavně mezi muži. Pro režim šlo o vděčný propagandistický nástroj: oslavoval „budovatelky socialismu" a zdůrazňoval oficiální verzi rovnoprávnosti. Slavnostní projevy a předávání ocenění probíhaly na pracovištích, ve školách i v kulturních domech, často s důrazem na práci žen v dělnických profesích a v zemědělství.
V praxi se z mnohých oslav stala spíš společenská sešlost s alkoholem a tancem. Muži ženám rozdávali karafiáty, čokoládu a drobné dárky a leckdy si při tom užili den víc než ony samy. Po roce 1989 svátek na čas vyšel z módy právě kvůli této nálepce. Dnes se k němu ale řada lidí vrací — bez ideologie, jako k příležitosti ocenit ženy ve svém okolí a zamyslet se nad tím, kolik se toho za víc než sto let změnilo.
Čím udělat ženám radost
Dárek k MDŽ nemusí být drahý ani velkolepý — mnohem víc potěší pozornost a to, že jste mysleli právě na ni. Sázkou na jistotu zůstávají dobré sladkosti: tabulka kvalitní čokolády z Německa nebo pěkně zabalená bonboniéra potěší partnerku, maminku, babičku i kolegyni. Kdo má rád klidnou chvíli u stolu, ocení balíček poctivé kávy nebo voňavý čaj — drobnost, kterou si žena dopřeje k zasloužené odpolední pauze. Hezky funguje i kombinace: malá sladkost a něco dobrého na zahřátí. Hlavní je, aby dárek byl od srdce.
Tipy: jak vybrat dárek k MDŽ, aniž byste se trefili vedle
Pokud nevíte, co konkrétně dotyčná ráda, držte se neutrální klasiky — mléčná i hořká čokoláda nebo jemný čaj zaberou skoro vždycky a nikoho nezaskočí. U sladkostí se vyplatí mrknout na složení: německé čokolády a sušenky bývají méně sladké a mívají vyšší podíl kakaa, takže chutnají plněji. Pro maminku nebo babičku je vděčná zrnková či mletá káva, kterou pijí denně, ale málokdy si koupí dražší. A když chcete dárek trochu osobnější, spojte dohromady dvě maličkosti — třeba bonboniéru a balíček dobrého čaje — a zabalte je společně.