Aktualizováno: 29. 4. 2026
Postní období: od Popeleční středy k Velikonocům
Masopust skončil a začalo postní období. Otevírá ho Popeleční středa a trvá až do Velikonoc – tradičně čtyřicet dní. Dřív se půst týkal hlavně jídla a světských radostí, jako byly muziky a zábavy. Dnes ho řada lidí pojímá volněji: někdo si na pár týdnů odpustí oblíbenou neřest, jiný omezí kávu, sladké nebo čas strávený na sociálních sítích. Pojďme se podívat, jak se půst držel dřív, co si lidé odpírali a jaké lidové zvyky a pranostiky se k tomuto období vážou.
Kdy začíná půst a proč trvá „čtyřicet" dní
Postní doba začíná Popeleční středou hned po masopustu a končí Velikonocemi. Když si ale dny spočítáte, zjistíte, že od Popeleční středy do Velikonoc je jich ve skutečnosti čtyřicet šest. Jak je to možné? Do půstu se nepočítá šest postních nedělí – v ně se půst zpravidla nedržel, a tak zbývá symbolických čtyřicet postních dní. Číslo čtyřicet odkazuje na Ježíšův pobyt na poušti a přípravu na největší křesťanský svátek.
Co si lidé v půstu odpírali
Dřív byl půst přísný hlavně v jídle. Lidé se zříkali masa i mléčných výrobků a často jedli skromně jen jednou denně. Maso si ostatně naši předci dopřávali i mimo půst tak dvakrát týdně, takže odříkání nebylo tak dramatické jako dnes. Na talíř místo něj přicházely luštěniny, obiloviny a jednoduchá jídla z toho, co spíž nabídla.
Dnes je postní odříkání spíš osobní volbou než přísným pravidlem. Zkusit můžete vynechat to, co máte nejraději – třeba na pár dní odložit kávu nebo prodloužit únorovou abstinenci od alkoholu i do půstu. Kdo chce odlehčit jídelníček, sáhne po jídlech z bio potravin a luštěnin místo masa. Mezi nejčastěji omezované patří alkohol, kofein, maso, sladkosti nebo mléčné výrobky. Pokud řešíte výraznější změnu jídelníčku ze zdravotních důvodů, poraďte se nejprve s lékařem.
Postní neděle
Postní dobu tvoří šest nedělí a každá má svůj název i zvyk. Před námi je neděle, které se říká černá, liščí nebo pučálková. Černá je podle barvy oděvu, který ženy nosily do kostela na znamení smutku nad smrtí Ježíše – typické byly černé šátky. Označení pučálková pochází z tradičního pokrmu, jenž se v tento den připravoval. To nejveselejší, liščí, je podle schovaných preclíků, které prý ztratila liška. Jednotlivým postním nedělím a jejich zvykům se podrobně věnujeme v článku Postní neděle a lidové zvyky.
Lidové pranostiky a koledy k půstu
S Popeleční středou se pojí hned několik pranostik, podle nichž lidé předpovídali počasí na celý rok:
- Na Popeleční středu fouká-li vítr svěží, úrodný rok nato běží.
- Jaké je počasí o Popeleční středě, takové se drží celý rok.
- Popeleční středa, kdo nemá kožíšek, promrzne až běda.
- Bude-li ve středu popeleční vítr nebo vichr, pak celý půst větrný bude.
A protože na konci postní doby čekají Velikonoce, nesmí chybět koleda, kterou se chlapci učili na pomlázku:
Kropenatá slepička snesla bílá vajíčka, obarvím je, vymaluji, všechny chlapce podaruji, pentličky si nastříhám, na pomlázku jim je dám.
Postní doba je sice na začátku, ale uteče jako voda – je to v podstatě stejně dlouhé období jako od Nového roku do dneška. Než se nadějete, budou tu Velikonoce. Velikonoční produkty nejen pro koledníky najdete v kategorii Velikonoce. O tom, jak masopust přechází v půst, si přečtete v článku Masopust: oslava veselí, hojnosti a tradičních zvyků.
Tipy: jak si půst usnadnit a užít
Nemusíte držet přísný půst, abyste z období něco měli. Vyberte si jednu konkrétní věc, kterou na pár týdnů vynecháte – snáz se drží jeden jasný cíl než mlhavé „budu jíst zdravěji". Místo večerní kávy zkuste sáhnout po šálku dobrého čaje, který vás zklidní před spaním. Když omezíte maso, ozvláštněte jednoduchá jídla z luštěnin a zeleniny pořádnou dávkou koření a kvalitním olejem – chuti dají tolik, že maso ani nebudete postrádat.