Aktualizováno: 13. 5. 2026
V druhém díle o postních nedělích se podíváme na trojici, která uzavírá čtyřicetidenní půst a otevírá Velikonoce: na 4. neděli družebnou, 5. neděli smrtnou a 6. neděli květnou. Připomeneme si i to, jak naši předkové vítali jaro a proč se na konci března mění čas na letní. Pokud vám utekl první díl o postních nedělích, kde jsme popsali první tři neděle, určitě si ho přečtěte.
4. neděle postní – Družebná
Družebná neděle je pomyslnou polovinou čtyřicetidenního postního období. Jméno získala podle družeb: ženich chodil spolu s družbou k domu dívky, kam chtěl o pomlázce přijít na námluvy. V tuto neděli se také pořádaly oslavy, při kterých se dívky staraly o to, aby bylo dost likéru, a chlapci o to, aby bylo dost piva. Pokrmy se kraj od kraje lišily, často se na stole objevil hrách a oblíbené byly i koláče zvané družbance.
Můžeme se setkat i s označením středopostní nebo růžová neděle. Středopostní podle uplynulé poloviny půstu, růžová proto, že se v Římě v tento den světila zlatá růže.
5. postní neděle – Smrtná
Své jméno získala podle vynášení smrti ze vsi a v podstatě splývá s oslavou vítání jara. Smrt se vynášela v podobě Morany, Mařeny či Smrtholky – figuríny oblečené do ženských šatů, kterou dívky nesly pryč ze vsi. Podle tradice ji pak zakopaly, utopily nebo spálily jako symbol končící zimy a přicházejícího léta, kterému se říkalo „líto". Chlapci mohli mít svého Smrťáka, kterého se zbavovali obdobně, líto do vsi ale zpravidla přinášely jen dívky. Zvyk má pohanské kořeny a církev jej neměla v oblibě, proto se míst, kde je tradice dodnes živá, mnoho nedochovalo. Přesto existují – vynášení smrti se stále drží na Moravě. Věří se, že se ho musí zúčastnit mladík z každého domu, jinak by mohl někdo onemocnět nebo zemřít. Jinde se smrtka pohřbívá a pak se rychle utíká pryč: kdo zaostane nebo zakopne, ten prý do roka zemře. Po vyhnání zimy se do vsi přináší líto – obvykle zelená větvička nebo celý smrček ověnčený pentlemi, květinami a obrázky svatých. S takto ozdobeným lítem, někdy zvaným i létečko, se pak obchází celá ves a lidé se radují z konce zimy.
6. postní neděle – Květná
Květná neděle dostala jméno podle narašených proutků, tzv. kočiček. Pro většinu lidí jí začíná pašijový týden a s ním Velikonoce. V různých krajích se setkáme i s názvy Palmová neděle nebo Květnice. Lidé chodili do kostela se svazkem větviček lísky, jívy, břízy či jiných stromů, často svázaných stuhou, a nechávali si je posvětit – tím prý získaly magickou moc. Doma je nejčastěji zastrkávali za křížek nebo ke svatému obrázku, kde zůstaly celý rok, dávali je i do stájí či na pole. Někde se posvěcené kočičky dokonce jedly: věřilo se, že tři kočičky ochrání před nachlazením a bolestí v krku a že potření zavřených očí kočičkami zajistí zdravý zrak. Kočičky symbolizovaly věčný život. Aby byly do kostela pěkně narašené, nařezali si je lidé buď venku, když už bylo teplo, nebo dříve a nechali je doma v teple pustit pupeny.
Změna času na letní
Do období postních nedělí spadá také přechod ze zimního času na letní – ručičky hodin se posunou o hodinu dopředu, takže slunce vychází i zapadá později. Den už v té době trvá něco přes 12 hodin, vždy je to až po jarní rovnodennosti a dny se až do letního slunovratu dál prodlužují.
Původním důvodem zavedení střídání času byla úspora energie, dnes už to ale tak jednoznačně neplatí a mluví se i o jeho dopadech na zdraví. Podle některých výzkumů by pro člověka byl přirozenější čas zimní. Na zrušení střídání času si ale ještě počkáme. Letní čas dnes platí ve většině Evropy, Severní Ameriky a na Blízkém východě, naopak ve velké části Asie, Afriky a Jižní Ameriky se už čas nestřídá.
Květná neděle je zároveň poslední příležitostí v klidu dokoupit sladkosti pro koledníky. V kategorii Velikonoce najdete čokoládové figurky i vajíčka z Německa a v sladkostech, čokoládách a sušenkách se zásobíte i mimo svátky.
Tipy: jak si postní neděle připomenout doma
Družebnou neděli zvládnete oslavit i bez koled – upečte koláče družbance nebo uvařte starý dobrý hrách. Na květnou neděli si do vázy dejte větvičku jívy s kočičkami, vydrží svěží i přes celé Velikonoce. A přechod na letní čas si usnadníte tím, že chodíte spát i vstáváte pár dní předem o 10–15 minut dřív, ať vás posun o hodinu dopředu nezaskočí.