Postní neděle a lidové zvyky 2. díl

V našem dnešním článku se dočtete o dalších třech postních nedělích. Konkrétně něco o 4. neděli družebné, 5. neděli smrtné a 6. neděli květné. Kromě toho se v tomto článku dozvíte jak probíhalo vítání jara a také proč se nám změnil čas na letní.

4. neděle postní – Družebná

Jedná se o pomyslnou polovinu půlku 40 dní trvajícího postního období. Název družebná si získala podle tradic a zvyků jež se tento den děly. Zejména pak jde o družby. Ženich spolu s družbou chodil k domu dívky, kam chtěl o pomlázce přijít na námluvy. V tuto neděli se také pořádaly různé oslavy během kterých se dívky starali o to, aby bylo dost likéru a chlapci o to aby bylo dost piva. Pokrmy podávané se v tento den se kraj od kraje liší. Často se na jídelníčku objevil hrách. Oblíbeným pokrmem byly také koláče tzv. družbance.

Můžeme se setkat s označením středopostní či růžová neděle. Středopostí podle uplynutí půlky postního období a růžovou kvůli tomu, že se v Římě světila zlatá růže.

5. postní neděle – Smrtná

Své jméno získala podle vynášení smrti ze vsi. V podstatě splývá s oslavou vítání jara. Smrt se ze vsi vynášela v podobě Morany, Mařeny, či Smrtholky.  Jednalo se o figuru oblečenou do ženských šatů, kterou dívky nesli pryč ze vsi. Podle tradice ji poté zakopali, utopili, spálili nebo dokonce pohřbili, jako symbol končící zimy a přicházejícího léta, často označovaného jako “líto”. Chlapci mohli mít svého Smrťáka, kterého se zbavovali podobně jako děvčata. Líto do vsi však zpravidla přinášeli jen dívky. Tento zvyk má pohanské kořeny a církev jej neměla moc v oblibě, díky tomu se nevyskytuje tolik míst, kde by tradice byla ještě naživu. Přesto taková místa jsou. Tradice vynášení smrti ze vsi je dosud živá na Moravě. Tam oslavy probíhají tak, že dívky odnesou smrt. Způsoby jak se jí zbaví se liší. Věří se, že se musí vynášení zúčastnit mladíci z každého domu, jinak by mohl někdo onemocnět nebo zemřít. Na některých místech se smrtka pohřbívá a pak se rychle utíká pryč, kdo je při útěku pozadu či dokonce zakopne tak do roka zemře. Po zbavení se zimy se do vsi přináší líto. To je většinou zelená větvička či dokonce celý stromeček smrku. Ten bývá hojně ověnčený pentlemi, květinami a obrázky svatých. S takto ozdobeným lítem, někdy pojmenovaným i létečkem, se poté obchází celá ves a raduje se z konce zimy.

6. postní neděle – Květná

Své označení si získala díky narašeným proutkům, tzv. kočičkám. Pro většinu lidí tímto dnem začíná pašijový týden a s ním Velikonoce. V různých koutech se můžeme setkat s různým označením této neděle. Nejrozšířenější je název Květná neděle, častým označení je také neděle Palmová nebo její označení Květnice. Lidé chodí do kostela se svazkem větviček lísek, jívy, břízy nebo jiných stromů, tyto větvičky mají často svázané stuhou a nechávají si je posvětit. Tím mají větvičky získat magickou moc. Lidé si je poté z kostela nesou domu, kde je nejčastěji umístili za křížek, nebo ke svatému obrázku, kde zůstali zas celý rok. Kočičky dávaly i do stájí či na pole. Někde se dokonce posvěcené kočičky i jedli, věřilo se že tři kočičky ochrání člověka před zimou a bolestí v krku, potření si kočičkami zavřené oči mělo zas zajisti zdravé oči. Kočičky symbolizovaly věčný život. Kočičky, které si lidé nesly do kostela měly být ideálně již narašené, toho se dalo dosáhnout dvěma způsoby. Venku bylo již teplo a tak kočičky narašily už venku, nebo bylo nutné nařezat si je dřív a nechat je doma v teple pustit pupeny.

Změna letního času

V období postních nedělí se také nejčastěji setkáme se změnou zimního času na letní. To znamená,  že ručičky hodin se posunou o hodinu dopředu. Slunce tedy bude vycházet déle ale také bude déle zapadat. V této době trvá den zpravidla něco přes 12 hodin, vždy to vychází až po dni jarní rovnodennosti a dny se nám až do letního slunovratu stále prodlužují.

Původním důvodem zavedení letního a zimního času byla úspora energie. Dnes už to však není úplně pravda. Navíc se spekuluje o dopadech změn času na zdraví člověka. Podle některých výzkumů by ten “správný” čas pro člověka měl být ten zimní.  Na zrušení střídání času si ale budeme muset ještě počkat. A to nejspíše až do roku 2026. Momentálně platí  letní čas ve většině Evropských zemí, Severní Ameriky a Blízkého východu. Naopak ve většině Asie, Afriky a Jižní Ameriky již střídání času není. 


Nezapomeňte, že v kategorii  Velikonoce, už nyní můžete nakoupit spoustu sladkostí za skvělé ceny nejen pro koledníky, nenechávejte letos nákup až na poslední chvíli.

Vytvořil Shoptet | Design Shoptetak.cz

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení