Aktualizováno: 19. 5. 2026
Popeleční středou končí masopust a začíná postní doba. Ta trvá čtyřicet dní (šest postních nedělí se do půstu nepočítá, takže do Velikonoc zbývá dní šestačtyřicet) a předchází největším křesťanským svátkům. Masopustním veselím se uzavřelo zimní období zemědělského roku, přichází předjaří a s ním první polní práce. V článku si připomeneme, co Popeleční středa znamená, jaké pokrmy se o půstu jedly, a ukážeme si recept na pučálku - opražený naklíčený hrách, kterému se na Chodsku říká pálenec.
Období půstu
Čtyřicetidenní půst ustanovila církev už v 5. století. Číslo čtyřicet odkazuje na dny, které Ježíš strávil v poušti, i na dobu Mojžíšova výstupu na horu Sinaj. Půst je časem odříkání a duchovní přípravy. Tradičně se zaměřoval na omezení nebo úplné vynechání masa, nezůstávalo ale jen u něj - postní předsevzetí se dá vztáhnout v podstatě na jakýkoli zlozvyk. Dnes lidé o půstu často omezují třeba alkohol, cukr nebo sladkosti.
Popeleční středa
Tento den se označuje také jako Popelec. Popel hraje v obřadu důležitou roli: kněz jím dělá věřícím na čele křížek se slovy „Pomni, člověče, že prach jsi a v prach se obrátíš“ nebo „Čiňte pokání a věřte evangeliu“ - na znamení pomíjivosti života a pokory. Popel se získává spálením kočiček posvěcených předešlý rok na Květnou neděli. Zvyk pochází z 12. století; původně se popel sypal jen na kajícníky vyhánění z kostela, později se rozšířil na všechny věřící.
Lidové zvyky
V různých krajích se tradovaly různé zvyky. Někde ženy chodily po vsi s mýdlovou vodou a natíraly muže vracející se z masopustu; kdo se chtěl „koupeli“ vyhnout, musel se vyplatit, a za peníze si pak ženy kupovaly rosolku, sladký ovocný likér. Jinde chodil směšně oblečený muž „hledající masopust“ a za prohlídku stavení dostával výslužku ze zbytků masopustního hodování. Pověry říkaly, že se o Popeleční středě nemá prát prádlo, aby celý rok nezůstalo špinavé, a kdo se napije svěcené vody, bude prý ochráněn před komáry.
Postní pokrmy
Pro křesťany platil na Popeleční středu přísný půst: nejedlo se maso a dosyta se člověk najedl jen jednou za den (půst neplatil pro malé děti, staré a nemocné). Vynechávalo se hlavně maso teplokrevných zvířat - mělo prý v člověku probouzet touhu zabíjet. Po bujarém masopustu nastoupila jídla jednoduchá a prostá. V postním jídelníčku nesměly chybět luštěniny, zelí, kváskový chléb a sladkovodní ryby. Naopak se vynechávaly polévky z masového vývaru, vejce a máslo; sýry a tvaroh povolené byly.
Pučálka
Nejtypičtějším postním pokrmem byla pučálka - opražený naklíčený hrách, který se připravoval na slano i na sladko. Dochucoval se medem nebo rozvařeným ovocem, případně solí, cibulí a zelím, a jedl se při první postní neděli a na Popeleční středu. Stačí na ni suchý celý neloupaný hrách, kousek másla a špetka soli; chuť dolaďte kořením podle sebe.
Suroviny: suchý celý neloupaný hrách, máslo, sůl, černý pepř, podle chuti cukr nebo med.
Postup:
- Dva až tři dny předem hrách přeberte, dejte do zavařovací sklenice a zalijte vodou. Nechte přes noc nabobtnat.
- Druhý den vodu slijte, hrách propláchněte, zalijte čerstvou vodou a sklenici přetáhněte potravinářskou fólií, do které párátkem uděláte několik dírek.
- Nechte ještě den klíčit. Až budou klíčky dlouhé alespoň půl centimetru, je pučálka připravená.
- V pánvi rozehřejte máslo, vsypte naklíčený hrách, osolte a opepřete a opékejte na středním plameni tři až pět minut. Hrách opékáním změkne a lehce zesládne; hotový je příjemně křupavý.
- Před podáváním osolte, nebo dochuťte cukrem či medem - obojí výborně chutná.
Pranostiky
Na Popeleční středu fouká-li vítr svěží, úrodný rok nato běží.
Jaké je počasí o Popeleční středě, takové se drží celý rok.
Popeleční středa, kdo nemá kožíšek, promrzne až běda.
Bude-li ve středu popeleční vítr nebo vichr, pak celý půst větrný bude.
Březnové slunce má krátké ruce.
Březen - za kamna vlezem.
Příště se podíváme na jednotlivé postní neděle. Mezitím si můžete přečíst další články z naší rubriky Blog a recepty. A protože postní doba uteče jako voda, vyplatí se postupně myslet i na sladkosti pro velikonoční koledníky - najdete je v kategorii Velikonoce.
Tipy: jak pučálku vylepšit a nepokazit
Hrách klíčí nejlépe při pokojové teplotě kolem 20 °C a nesmí stát ve vodě, jinak se zaparuje a zhořkne - proto se po nabobtnání slévá a klíčí jen ve vlhku. Na sladkou verzi přidejte ke konci opékání lžíci medu a špetku skořice, na slanou osmahněte cibulku a podávejte s kysaným zelím. Naklíčený hrách vydrží v lednici dva tři dny; před opečením ho nechte okapat, aby na pánvi pěkně zkřupavěl.