Aktualizováno: 15. 4. 2026
Svátek svatého Řehoře je bezpochyby předzvěstí blížícího se jara. Před námi je druhá postní neděle – tzv. pražná. Ale ještě před ní slaví svátek jeden z významných svatých, konkrétně učitel církve a 64. papež Řehoř I. Svatých Řehořů je totiž hned několik, dnes se ale zaměříme právě na Řehoře I. Velikého.
Kdo byl svatý Řehoř I. Veliký?
Narodil se do zámožné rodiny v roce 540. Dostalo se mu výborného vzdělání, ale po otcově smrti opustil své povolání prétora (vystudoval práva) a stal se mnichem. Zděděný majetek rozdal a otcův dům proměnil v klášter. Po vypuknutí moru v roce 590 a po smrti tehdejšího papeže byl novým papežem zvolen právě Řehoř, i když o tuto poctu nestál. Podle legend zbavil Řím moru a stál i za dalšími zázraky. Mimo jiné posílil pozici Říma jakožto sídlo papežů, šířil křesťanství a posiloval vliv církve. Pečoval o chudé a vykupoval mladé otroky, které nechal vzdělávat. Napsal mnoho významných knih, upravil bohoslužby i liturgické zpěvy, například gregoriánský chorál je spjat s jeho jménem – Řehoř = Gregorius. Stanovil také pravidla pro používání kostelních zvonů. Zemřel 12. března roku 604 a je pochován v chrámu sv. Petra v Římě. Dostal dokonce přízvisko Veliký – jeho titul tedy je svatý Řehoř I. Veliký. Řehoř vládl církvi příkladně, bez intrik a mírovou cestou.
Je vnímán jako učitel církve a spolu s Ambrožem, Augustinem a Jeronýmem tvoří čtyři církevní Otce. Je uznáván jako patron žáků, zedníků, dolů, zpěváků a hudebníků. Můžeme se setkat i s označením Řehoř Dvojeslov, které vychází z jeho knihy “Dialogy”, konkrétně se jedná o špatný překlad z řečtiny.
Jak se slavilo v minulosti
V minulosti se den svatého Řehoře považoval za svátek žáků a školáků v mnoha zemích Evropy a to jako připomínka papeže Řehoře I., označovaného za učitele církve. Veselé oslavy probíhaly ve středověku i novověku a slavili je všichni s velkým nadšením. Žáci měli tento den opravdu v oblibě, protože bylo volno a veselo. Žákovské řehořské slavnosti se konaly ve městech, kde byla škola. Na venkově až po reformách císařovny Marie Terezie. Do té doby na venkově školy nebyly.
V tento den měli studenti připraveny různé scénky či pěvecká a recitační vystoupení. Chodili ve “vojenském” průvodu, který měl tambora, kaprála, praporčíka a další členy. Vyzbrojeni byli dřevěnými šavlemi a bránili svatého Řehoře, kterého představoval student, či učitel převlečen za biskupa. Za vystoupení dostávali koledu, která většinou vylepšila kantorův nízký plat. V Čechách se obchůzky začaly pořádat v 16. století, v 19. století ale zanikly.
Oslavy na vesnicích
Na vesnicích probíhaly oslavy v trochu jiném duchu. Slavil se zejména začátek nového zemědělského roku. Jakmile bylo vyhovující počasí a rozmrzlá půda, vyjelo se na pole k první jarní práci – orbě. Muži vyjeli na pole, než však vyjeli poprvé pokropili sebe, zvíře i pluh svěcenou vodou a požehnali znamením kříže. Na poli pak udělali ve vzduchu bičem tři kříže a na zemi také než vyjeli s pluhem a se slovy „s pomocí boží“ vyorali první brázdu. První půda obrácené brázdy se také požehnala křížem. Věřilo se v magickou účinnost “prvního”. Po návratu domů polila žena svého muže vodou, aby byl čerstvý i pro další dny namáhavé práce.
V některých krajích bylo zvykem na sv. Řehoře obléci jednoho mládence, obalit ho slámou, začernit mu obličej a procházet s ním celou vesnici, stavení od stavení a přát hospodářství dobrou úrodu, zdravý dobytek a dostatek jídla. Nakonec si hospodyně zatancovala s maškarou a obdarovala ji. Za výslužku si mládež uspořádala hostinu.
O zvonech
V roce 313, kdy bylo křesťanství oficiálně přijato, začlenilo se poprvé vyzvánění zvonů jako pozvání k bohoslužbě. V 6. století vydal papež Řehoř I. Veliký nařízení o používání zvonů při významných událostech. Zvony různých velikostí se věšely do zvoniček a věží kostelů či klášterů. Vyzvánění svolávalo věřící, někdy doprovázelo světské radosti jako třeba oslavy nového roku. Zvony zvoní ale i na poplach, při požáru, povodni nebo napadení vojskem; zvonilo se i na zahnání bouře. Cinkání umíráčku doprovázelo člověka na poslední pouti. Zvonily i při významných událostech jako byly svatby.
Řídily však i každodenní život lidí, na venkově se zvonilo třikrát denně – ráno, při východu slunce; v poledne a večer při západu slunce. Večerní zvonění bylo často označováno jako klekání, tímto slovem se však označovalo i ranní zvonění, protože se při nich pokleklo k modlitbě.
Čápi
Známá pranostika praví: „Na svatého Řehoře, čáp letí přes moře a žába hubu otevře.“
Čáp je považován za symbol a posla jara. Vrací se z jihu, kde tráví zimu, a tato zimoviště mohou být tisíce kilometrů daleko.
Čápi jsou nejen symbolem jara ale také lásky, věrnosti a plodnosti. První z páru přilétá samec a vrací se na místo, kde hnízdil už v minulosti. Opraví staré hnízdo a čeká na přílet samičky, kterou si většinou vybírá na celý život. Poté, co samička dorazí, vítají se zakloněním hlavy a klapáním zobáků. Uhnízdí se a začátkem dubna začíná snáška vajec.
Pranostiky:
Na svatého Řehoře plave led do moře
Na Řehoře hory hučí a sedláci doma čučí.
Pokyne-li Řehoř hlavou, obešle nás zimou bílou.
I když na Řehoře mnoho sněhu na poli je, jaro rychle přijde a sníh roztaje.
O svatém Řehoři mrazy všechno umoří.
Svině prosila hospodáře: Chovej mne až do Řehoře a po Řehoři si již pomůžu sama.
Řehoř ještě neví, ale svatý Josef již poví.
Na svatého Řehoře přeletěly vlaštovičky přes moře.
Záhoř vytlúká ledy z lesa.
Na svatého Řehoře v kožichu je předobře, na svatého Jáchyma už né tak docela, na svatého Jiří kožich do komory míří.
Na svatého Řehoře den s nocí v jedné míře.
Okolo svatého Řehoře přilétají k nám zase čápi, divoké husy, kačice, laštovice.
S blížícím se jarem přichází také pomalu i Velikonoce, v naší rubrice Blog a recepty naleznete spoustu zajímavých článků nejen o Velikonocích.
Než dorazí samotné svátky, můžete se do nálady naladit i sladce – v kategorii Velikonoce najdete německé čokoládové figurky, vajíčka i dobroty na koledu.
Tipy: jak si Řehořovu pranostiku užít
Svatý Řehoř připadá na 12. března a v lidovém kalendáři patří mezi první jisté předzvěsti jara – proto je dobré ho brát jako pozvánku ven. S dětmi vyrazte sledovat oblohu: čápi se k nám vracejí z afrických a jihoevropských zimovišť zhruba od poloviny března do dubna, takže právě teď mají velkou šanci zahlédnout první návrat na známé hnízdo. Pranostiky o Řehořovi si zapisujte a porovnávejte je rok co rok s počasím – „na svatého Řehoře den s nocí v jedné míře“ připomíná blízkost jarní rovnodennosti. A protože se hned za Řehořem hlásí Velikonoce, vyplatí se začít chystat koledu a domácí pečení s předstihem, ať vás svátky nezaskočí.