Aktualizováno: 20. 5. 2026
Přestupný rok: proč má únor jednou za čtyři roky den navíc
Každý čtvrtý rok má kalendář o den víc — místo 365 dní jich napočítáme 366. Tomu navíc dni říkáme přestupný den a připadá na 29. únor. Není to rozmar, ale způsob, jak srovnat náš kalendář s tím, jak dlouho ve skutečnosti Zemi trvá oběh kolem Slunce. Ten totiž zabere zhruba 365 dní a 6 hodin, takže by nám každé čtyři roky utekl celý den. Bez přestupného roku by se kalendář postupně rozcházel s ročními obdobími a po staletích by jaro vycházelo na zimní měsíce.
Proč přestupný rok vznikl
Základ položil Julius Caesar. V juliánském kalendáři, který zavedl kolem roku 46 př. n. l., se den navíc přidával každý čtvrtý rok. Pravidlo bylo jednoduché, ale ne úplně přesné — kalendář se rok co rok mírně prodlužoval a po staletích se nasčítal znatelný rozdíl.
Tu nepřesnost srovnal až gregoriánský kalendář papeže Řehoře XIII. z roku 1582, který používáme dodnes. Přidal jemnější pravidlo: přestupný je každý rok dělitelný čtyřmi, ale roky dělitelné stem se vynechávají — pokud zároveň nejsou dělitelné čtyřmi sty. Proto byly roky 1600 a 2000 přestupné, zatímco 1700, 1800 a 1900 ne. Díky téhle drobné výjimce zůstává kalendář v souladu s ročními obdobími po dlouhá staletí.
Proč má únor jen 28 dní
Může se zdát divné, že zrovna druhý měsíc v roce je tak osekaný. Vysvětlení sahá víc než dva tisíce let zpátky do Říma. Tamní nejstarší kalendář měl jen deset měsíců a 304 dní a začínal v březnu — proto je v názvech dodnes posun, září (september) odkazuje na sedmičku a prosinec (december) na desítku. Zima zůstávala bez kalendáře, jako by spala.
Teprve později se zbývající zimní dny rozdělily na leden a únor, který se tak ocitl na konci roku — a zbylo na něj nejméně dní. Když pak Augustus chtěl, aby jeho měsíc srpen měl plných 31 dní jako císařský červenec, ubral je právě únoru. Protože byl únor poslední měsíc roku, přidával se přestupný den původně na jeho konec. Měsíce se časem přeskládaly a únor se posunul na začátek roku, tradice dne navíc na nejkratším měsíci ale zůstala.
Zvyky a zajímavosti kolem přestupného roku
Kolem přestupných let se nabalila řada tradic a pověr. Nejznámější je takzvaný den naruby, kdy se obrací role v lásce a iniciativy se ujímají ženy — mohou samy požádat o ruku. V některých koutech Česka se zvyk promítá i do Velikonoc: v přestupném roce prý na pomlázku chodí ženy a koledují u mužů, kterým za to nadělují kraslice a sladké dobroty.
Přestupné roky mají i praktickou stránku. Letní olympijské hry se tradičně konají právě v nich, protože čtyřletý cyklus se s přestupným rokem hezky kryje. A pro lidi narozené 29. února znamená kalendář malou kuriozitu — svoje skutečné datum narození oslaví naplno jen jednou za čtyři roky.
Tipy: jak naložit s dnem navíc
Přestupný den je tak trochu dárek — den, který běžný rok nemá. Místo abyste ho protáhli prací, zkuste ho vzít jako záminku ke zpomalení. Postačí konvička dobrého čaje nebo šálek pořádné kávy a chvíle klidu. Kdo si chce 29. únor osladit, sáhne po některé z německých sladkostí — třeba tabulce jemné čokolády ke knize nebo k filmu. Den navíc se pak hodí strávit s lidmi, na které během běžného roku nezbývá tolik času.