Postní neděle a lidové zvyky 1. díl

Aktualizováno: 11. 5. 2026

Postní období má šest postních nedělí a každá z nich nese svůj lidový název i vlastní zvyky. Spolu se čtyřiceti postními dny tvoří 46 dní před Velikonocemi. V prvním díle si projdeme první tři neděle a u toho upečeme klasické nedělní pečivo – liščí louhované preclíky.

První neděle postní – Černá, liščí, pučálková

Označení černá dostala tato neděle podle barvy oděvu, který ženy nosily do kostela. Černé šaty a šátky byly symbolem smutku nad smrtí Ježíše. Název pučálková pochází z tradičního pokrmu, jenž se v tento den připravoval – o pučálce i o tom, jak si ji doma uvařit, jsme psali v článku Popeleční středa a pučálka.

Třetí pojmenování je liščí neděle a je z nich nejveselejší. Maminky v noci napekly dětem preclíky, navlékly je na proutek a schovaly v zahradě. Ráno se děti pomodlily a vyrazily ven preclíky hledat – říkalo se, že je tam ztratila liška. Kdo se pomodlil a preclík snědl, prý ho další rok nebolely zuby.

Recept na liščí louhované preclíky

Doba přípravy: 1 hodina 20 minut (hodina kynutí, 20 minut práce). Počet kusů: 10 preclíků.

Budete potřebovat: 500 g hladké mouky, kostku droždí, lžičku cukru, 250 ml mléka, 50 g másla, půl lžičky soli, 80 g jedlé sody a trochu hrubé soli na posypání.

Z droždí, cukru, mléka a trochy mouky si připravíme kvásek. Až vzejde, smícháme ho s ostatními surovinami a vypracujeme hladké těsto, které necháme asi 20 minut odpočinout. Pak ho rozdělíme na 10 stejných dílů a necháme dalších 30 minut kynout na teplém místě. Z každého dílu vyválíme pramen a zamotáme do tvaru preclíku. V hrnci přivedeme k varu litr vody s jedlou sodou, preclíky v sítku ponoříme zhruba na půl minuty do této lázně, přendáme na plech s pečicím papírem a posypeme hrubou solí. Pečeme v předehřáté troubě na 180 °C asi 15 minut.

Právě louhování v sodě dává preclíkům typickou tmavě lesklou kůrku a lahodně slanou, „bavorskou“ chuť – bez něj by zůstaly bledé jako běžné pečivo. Kdo chce výrazněji německý výsledek, může vodu osolit a místo jedlé sody použít zásadu na bázi uhličitanu; jedlá soda je ale bezpečná domácí varianta. Základ úspěchu je kvalitní hladká mouka – vybírejte z naší nabídky mouk.

Druhá postní neděle – Pražná, pražmová

V tento den se pražilo obilí, ze kterého se připravoval pokrm zvaný pražmo. Pražma jsou upražená naklíčená obilná zrna; vařila se z nich polévka praženka nebo kaše. Muži se na pražnou neděli scházeli v hospodě, rokovali o úrodě, popíjeli obilnou pálenku a tím vzdávali úctu obilí i zemi.

K tomuto období se vážou pranostiky kolem svátku svatého Řehoře: „Na svatého Řehoře čáp letí od moře, žába hubu otevře, líný sedlák, který neoře,“ nebo „Na svatého Řehoře svačina se vyoře“ – den se prodlužuje, a tak je třeba i svačit.

Třetí postní neděle – Kýchavá

Název pochází ze slova kýchat a sahá až do středověku, kdy řádily morové epidemie projevující se kýcháním. Lidé tehdy věřili, že kdo kýchne, může zemřít, a tak si při kýchnutí přáli zdraví: „Pozdrav Tě Pán Bůh“ či „Pomáhej Pán Bůh.“ Když pominulo riziko moru, zůstalo pozdravení znakem dobrého chování. Věřilo se také, že kýchání čistí hlavu, a tak se k jeho podpoře používal třeba šňupací tabák.

Říká se: „Kdo na Kýchavou neděli kýchne třikrát za sebou, bude celý rok zdráv,“ a také že kolikrát člověk v tento den kýchne, tolik roků bude ještě živ. Na stole se v tento den objevovala pórková polévka a bramborové šlejšky.

Pranostiky vázající se k tomuto období

O svatém Tomáši sníh bředne na kaši.
Zima, kterou Tomáš nese, dlouho námi ještě třese.
Mrzne-li na den Čtyřiceti mučedníků, přijde ještě čtyřicet ranních mrazíků.
Březnový sníh zaorati jest, jako když pohnojí.

O dalších třech postních nedělích – včetně družebné a smrtné – se dočtete v pokračování: Postní neděle a lidové zvyky 2. díl. A pokud chystáte velikonoční stůl, mrkněte na naši nabídku v kategorii Velikonoce.

Tipy: jak preclíky vždy vyjdou

Těsto nechte pořádně vykynout na teple a bez průvanu – spěch je u kynutého pečiva největší chyba. Lázeň ze sody udržujte těsně pod varem, ať preclíky nepopraskají, a do vody přidejte sůl pro výraznější chuť. Hotové preclíky jsou nejlepší v den pečení; druhý den je krátce ohřejte v troubě, aby znovu zkřupaly. Pro jistý výsledek používejte kvalitní hladkou mouku a čerstvé droždí.

Často kladené otázky

Proč se preclíky louhují v jedlé sodě?

Krátká lázeň ve vroucí vodě s jedlou sodou (zásadité prostředí) dává preclíkům typickou tmavě lesklou kůrku a charakteristickou slanou chuť. Bez louhování zůstanou bledé a chuťově ploché jako běžné pečivo. Stačí ponořit asi na půl minuty.

Jdou liščí preclíky upéct bez droždí?

Klasická liščí varianta je z kynutého těsta, takže droždí potřebuje – právě kynutí dělá preclíky vláčné. Rychlejší nekynutou verzi lze udělat z těsta s práškem do pečiva, výsledek je ale hutnější a méně se podobá tradičnímu preclíku.

Kdy připadá liščí (první postní) neděle?

Liščí neděle je první z šesti postních nedělí, tedy první neděle po Popeleční středě. Datum se rok od roku posouvá podle Velikonoc – celé postní období trvá 46 dní před Velikonočním pondělím.

KZ
Autorka článku
Kristýna Zimmerová
Copywriterka se zaměřením na němčinu

Kristýna vyrostla a žije přímo u německých hranic na Domažlicku, takže německé zboží i tamní zvyky zná z každodenního života. Vystudovala němčinu, mluví jí plynně a jako copywriterka roky píše o jídle, vaření a životě za hranicemi.

Vystudovaná němčinářkaRecepty & vařeníDomažlicko
Vytvořil Shoptet | Design Shoptak.cz