Letos na kalendáři nalezneme datum plné dvojek. Nejbližší datum plné dvojek nastane 33. den v roce a na kalendářích spatříme magické datum 2.2.2022. Tento den slaví svátek Nela a je to den Hromnic. Podle liturgického kalendáře se slaví Uvedení Páně do chrámu. Stejně jako s keltskou, či pohanskou podobou svátku bylo spojeno jméno bohyně Brigit, i v křesťanských zvyklostech na jméno Brigit narazíme. Představíme vám ji v dnešním článku a navíc se také podíváme třeba na to, jak slavili Hromnice Slované.
Svatá Brigita Švédská a Irská
Bohyni Brigit jsme si představili v předchozím díle tohoto článku. Tato osoba se stala “vzorem” či snad byla dokonce přejatá církví kolem roku 453. Pro křesťany je Brigita známá jako patronka farmářství a dobytka a jako ochranitelka domácnosti před ohněm a nehodami.
Najdeme hned dokonce dvě svaté Brigity. První z nich je právě Brigita Irská, která žila v 5. století a o jejíž historii moc nevíme, moc tomu nepomáhá ani fakt, že první zmínky o ni se objevily až v 7. století. Je tu tedy opravdu velká spojitost s bohyní Brigit. Je považována z patronku Irska a její jméno je velmi oblíbené, v Irsku slaví svátek 1. února.
Druhá svatá je Brigita Švédská, jež žila v letech 1303– 1373. Po smrti manžela zasvětila život Bohu a založila řeholní společenství, ženám v tomto společenství je dodnes přezdíváno brigitky. Jedná se o nejuctívanější švédskou světici. Ve Vídni ji zasvětili kapli a pojmenovali po ní i celou čtvrť. V roce 1999 ji papež označil za patronku Evropy. Je tedy patronkou Švédska, Evropy, umírajících, poutníků a vdov.
Uvedení Páně do chrámu
Jak uvádí Lukášovo evangelium: 40 dní po narození Ježíška jej Maria s Josefem nesli do chrámu k první slavnosti. Tam v chrámu moudrý stařec Simeon prohlásil, že právě toto dítě je světlem světa a předpověděl, že přinese světlo i pohanům.
Od slova hromnice je odvozeno také slovo hromničky – název svíček, které se žehnají právě v tento den. Zapalovali se při modlitbách a také při těžkých chvílích, například při bouřkách odkud také pochází jejich označení – hromy– hromničky. Na tento den dříve končilo vánoční období a z domácností se sklízeli betlémy a výzdoba. Dnes je tomu podstatně dříve – většina lidí ponechává vánoční výzdobu pouze do Tří králů.
Slovanská podoba svátku
Bůh Perun– slovanský bůh hromu a blesku, který se probouzí ze zimního spánku. Probouzí se, aby pomohl lidem s úrodou a plodností. Svou přítomnost ohlásil hromem, při kterém si lidé klekali a líbali zem a také sekali sekerou dříví, aby měli celý rok sílu. V obydlích probíhal úklid po zimě, vymetaly se stáje a čistili se topeniště. Navíc se zapalovaly hranice, jejichž posvátný oheň měli mít očistný charakter a zaháněl zlé duchy. Mezi další rituály patřila, stejně jako u Keltů, první orba nebo návštěva u posvátných studánek.
Na Hromnice neboli v Perunův den se také zasévali semínka peruniky (kosatce), který byl Perunovou květinou.
Pranostiky
Mnoho se o předpovědi počasí můžeme dozvědět z lidových pranostik, no uznejte sami– jedna z nich se musí trefit.
Na Hromnice – půl zimnice – půl píce.
Na Hromnice zimy polovice.
Na Hromnice musí skřivánek vrznout, i kdyby měl zmrznout.
Pakli o Hromnicích jasno bývá, jistě potom zima dodržívá; jestli ale bouřlivo a sněžení, jistě že jaro daleko není.
Svítí-li slunce na Hromnice, bude zimy o šest neděl více.
Na Hromnice jasná noc – bude ještě mrazů moc.
Když o Hromnicích svítí slunce, bude prý úrodný rok.
Svítí-li slunce na Hromnice, hojnost žita i pšenice.
Tmavé Hromnice – sedláka radost; jasno-li ale, sněží ještě dost.
Na Hromnice – chumelice, netrvá pak zima více.
O Hromnicích déšť – na jaře sníh, o Hromnicích sníh – na jaře déšť.
Zelené Hromnice – bílé Velikonoce.
Na Hromnice husa po vodě – na velikonoce po ledě.
Na Hromnice o hodinu více.