Aktualizováno: 24. 4. 2026
Hromnice připadají na 2. února a patří k nejstarším svátkům, které se u nás slaví. Spojuje se v nich křesťanská tradice Uvedení Páně do chrámu s mnohem staršími pohanskými a slovanskými zvyky. V prvním díle jsme se věnovali keltské a pohanské podobě svátku i bohyni Brigit. Dnes se podíváme na svaté Brigity, na to, jak Hromnice chápali křesťané i Slované, a nechybí ani pranostiky, podle kterých si naši předkové předpovídali, jaké bude jaro.
Svatá Brigita Švédská a Irská
Bohyni Brigit jsme si představili v předchozím díle tohoto článku. Tato osoba se stala “vzorem” či snad byla dokonce přejatá církví kolem roku 453. Pro křesťany je Brigita známá jako patronka farmářství a dobytka a jako ochranitelka domácnosti před ohněm a nehodami.
Najdeme hned dokonce dvě svaté Brigity. První z nich je právě Brigita Irská, která žila v 5. století a o jejíž historii moc nevíme, moc tomu nepomáhá ani fakt, že první zmínky o ni se objevily až v 7. století. Je tu tedy opravdu velká spojitost s bohyní Brigit. Je považována za patronku Irska a její jméno je velmi oblíbené, v Irsku slaví svátek 1. února.
Druhá svatá je Brigita Švédská, jež žila v letech 1303– 1373. Po smrti manžela zasvětila život Bohu a založila řeholní společenství, ženám v tomto společenství je dodnes přezdíváno brigitky. Jedná se o nejuctívanější švédskou světici. Ve Vídni ji zasvětili kapli a pojmenovali po ní i celou čtvrť. V roce 1999 ji papež označil za patronku Evropy. Je tedy patronkou Švédska, Evropy, umírajících, poutníků a vdov.
Uvedení Páně do chrámu
Jak uvádí Lukášovo evangelium: 40 dní po narození Ježíška jej Maria s Josefem nesli do chrámu k první slavnosti. Tam v chrámu moudrý stařec Simeon prohlásil, že právě toto dítě je světlem světa a předpověděl, že přinese světlo i pohanům.
Od slova hromnice je odvozeno také slovo hromničky – název svíček, které se žehnají právě v tento den. Zapalovaly se při modlitbách a také při těžkých chvílích, například při bouřkách odkud také pochází jejich označení – hromy– hromničky. Na tento den dříve končilo vánoční období a z domácností se sklízely betlémy a výzdoba. Dnes je tomu podstatně dříve – většina lidí ponechává vánoční výzdobu pouze do Tří králů.
Slovanská podoba svátku
Bůh Perun– slovanský bůh hromu a blesku, který se probouzí ze zimního spánku. Probouzí se, aby pomohl lidem s úrodou a plodností. Svou přítomnost ohlásil hromem, při kterém si lidé klekali a líbali zem a také sekali sekerou dříví, aby měli celý rok sílu. V obydlích probíhal úklid po zimě, vymetaly se stáje a čistili se topeniště. Navíc se zapalovaly hranice, jejichž posvátný oheň měl mít očistný charakter a zahánět zlé duchy. Mezi další rituály patřila, stejně jako u Keltů, první orba nebo návštěva u posvátných studánek.
Na Hromnice neboli v Perunův den se také zasévala semínka peruniky (kosatce), který byl Perunovou květinou.
Pranostiky
Mnoho se o předpovědi počasí můžeme dozvědět z lidových pranostik, no uznejte sami– jedna z nich se musí trefit.
Na Hromnice – půl zimnice – půl píce.
Na Hromnice zimy polovice.
Na Hromnice musí skřivánek vrznout, i kdyby měl zmrznout.
Pakli o Hromnicích jasno bývá, jistě potom zima dodržívá; jestli ale bouřlivo a sněžení, jistě že jaro daleko není.
Svítí-li slunce na Hromnice, bude zimy o šest neděl více.
Na Hromnice jasná noc – bude ještě mrazů moc.
Když o Hromnicích svítí slunce, bude prý úrodný rok.
Svítí-li slunce na Hromnice, hojnost žita i pšenice.
Tmavé Hromnice – sedláka radost; jasno-li ale, sněží ještě dost.
Na Hromnice – chumelice, netrvá pak zima více.
O Hromnicích déšť – na jaře sníh, o Hromnicích sníh – na jaře déšť.
Zelené Hromnice – bílé Velikonoce.
Na Hromnice husa po vodě – na velikonoce po ledě.
Na Hromnice o hodinu více.
Tipy: jak si Hromnice připomenout doma
Hromnice jsou ideální chvíle na malý domácí rituál po zimě. Vyvětrejte a pořádně ukliďte, jak to dělali už Slované, a zapalte si svíčku – původní hromničky se světily v kostele, dnes postačí obyčejná nebo vonná svíčka, kterou rozsvítíte za soumraku. Den už je totiž znát delší: od slunovratu přibylo zhruba padesát minut světla, odtud rčení „na Hromnice o hodinu více". K dlouhým únorovým večerům se hodí teplý čaj a chvilka u pranostik – sledovat, jestli zrovna ta vaše vyjde, je zábava na celé jaro.