Aktualizováno: 13. 5. 2026
Odkud se vzaly názvy měsíců září, říjen, listopad a prosinec
České názvy měsíců nejsou jen praktické značky v kalendáři. Většina z nich popisuje, co se v dané době děje v přírodě nebo v hospodářství, a sahá až ke slovanským kořenům. Zatímco u nás měsíce nesou „mluvící“ jména, většina Evropy si ponechala latinské číslovky. Projdeme si původ čtyř podzimních a zimních měsíců a porovnáme, jak se na ně dívají jinde ve světě.
Září a říjen: měsíce jelení říje
Název měsíce září se odvozuje od říje vysoké zvěře. Ta se sice tradičně spojuje až s říjnem, jenže ve skutečnosti začíná dřív: zhruba od poloviny září se jeleni ozývají troubením a chovají se nápadněji. Právě tahle podzimní aktivita dala oběma měsícům jméno. Se „zářením“ nebo sluncem tedy září nijak nesouvisí, i když by to tak na první poslech vypadalo.
Ve většině Evropy se naopak drží číslování. Anglické September i německé Septembr vycházejí z latinského septem, tedy sedm — římský kalendář totiž začínal březnem, takže září bylo původně sedmým měsícem. Na to navazuje October a Oktober z latinského octo (osm). Slovanské jazyky jdou ale vlastní cestou: v chorvatštině se měsíc pojmenovává podle volání jelenů, v polštině a ukrajinštině zase podle kvetoucího vřesu. Ukrajinský žovteň popisuje žloutnoucí listí a Finové podzimní měsíc nazvali výstižně „zablácený“.
Listopad a prosinec: padající listí a slabé světlo
Listopad patří k nejsrozumitelnějším názvům vůbec — v té době padá ze stromů poslední listí, a měsíc tak doslova popisuje, co se kolem nás děje. Zbytek Evropy zůstává u čísel: latinské novem (devět) dalo vzniknout anglickému i německému November. Zajímavé je Chorvatsko, kde se listopadu říká studeni — listí jim totiž opadává dřív a slovo „listopad“ mají vyhrazené pro říjen.
U prosince se nabízí hned několik výkladů. Lidová etymologie ho spojovala se slovem „proso“ a prosnou kaší, která bývala běžným pokrmem v dobách, kdy se ještě nepěstovaly brambory, případně se slovem „prasinec“ podle prosincových zabijaček. Tyhle teorie ale nejdou doložit. Pravděpodobnější je praslovanský kořen -sin- ve významu namodralý, šedavý, a sloveso prosinoti, tedy slabě prosvítat — narážka na zimní slunce, které v prosinci jen matně prosvítá skrz mraky. Jinde se opět počítá: latinské decem (deset) vedlo k anglickému December i německému Dezember.
Tipy: jak si zpříjemnit podzimní a adventní měsíce
Podzim a advent jsou ideální doba zpomalit. K listopadovým plískanicím i prosincovému shonu se hodí hrnek dobrého čaje a podvečer prosvícený vonnou svíčkou se skořicovým nebo vanilkovým tónem. Adventní nákupy si rozplánujte na delší období, ať se vám nesejdou na poslední chvíli — část sladkostí a sušenek si můžete pořídit s předstihem. Pokud při výběru hledíte na složení, projděte i nabídku bio potravin z kontrolovaného zemědělství.