Přesto, že začátkem září bývá houbařská sezóna v plném proudu, ne-li dokonce na svém vrcholu letos teprve začíná. Díky neobvykle suchému létu se začátek sezony o dost posunul. Samozřejmě v závislosti na tom, jak moc v dané oblasti pršelo či naopak se danému místu srážky vyhýbali. Podle různých médií a skupin a sociálních sítích už je to tady. Hřiby, ryzce, klouzky a holubinky už rostou. My se v dnešním článku podíváme na mýty a zajímavosti o houbách.
Řadíme se mezi houbařské velmoci
Podle statistik patříme mezi nejvášnivější houbaře na světě. Jedná se o volnočasovou činnost, kterou vykonává 70 procent Čechů a to už je slušné číslo. Do lesa na houby se vydá alespoň jednou za rok tři čtvrtiny českých domácností. A když už tak už. Rozhodně se totiž netroškaří. Podle statistik České zemědělské univerzity v Praze nasbírá každá česká domácnost asi 6 kg hub ročně. V roce 2006 to dokonce bylo více než 8 kg! Sousední státy také chodí na houby ale ne v takové míře, krom Polska, kde je tato činnost také častá. V sousedním Německu, hlavně v Bavorsku, jsou lesy často soukromé a tak je důležité vědět kam na houby beztrestně vyrazit, mnoho houbařů proto míří k nám, kde není sběr omezen ani regulován. V Rakousku je dané množství, které smíte odnést z lesa. V Anglii, Belgii a Nizozemsku dáví místní přednost houbám pěstovaným – žampionům.
Roste to jako houby po dešti a nebo ne?
Pokud je zem vyprahlá delším suchem jeden déšť to nespraví. V lese mnoho vody ani nedopadne na zem. Poberou jej koruny stromů a když už přijde prudký liják tak to všechno po dlouhém suchu akorát steče pryč. Ideální je, pokud se déšť opakuje a nebo není liják ale vytrvalý déšť, tak má podhoubí šanci pobrat co nejvíce vody. Optimální teplota by měla být 15-20 °C. Největší vlna přichází 8-12 dní po dešti. Nejlépe se růstu daří když nejsou velké výkyvy teploty. Jakmile začnou houby růst rostou rychle – za 24 hodin až o 5 centimetrů.
Mezi největší houby v České republice patří vatovec obrovský – co že to je za houbu? No přece pýchavka! Ta může dorůst až do metru a vážit i 4 kilogramy.
Živočich? Rostlina? Houba!
Nejedná se o živočichy ani rostliny, z přírodovědeckého hlediska mají svou vlastní kategorii. Podle některých mají houby blíže k živočichům. Podobně jako my dýchají kyslík, vypouštějí oxid uhličitý a k rozmnožování nepotřebují sluneční svit. Houby jsou jedny z nejstarších organismů na Zemi. Na naší planetě se objevily již ve starohorách před téměř miliardou let. A co se týče velikosti, bez problémů strčí do kapsy i třeba plejtváka myšoka. Někde tvoří houby až 30 % veškeré půdní hmoty a na každý metr kořenů stromů připadá kilometr podhoubí.
Jedlá nebo nejedlá?
Vždycky platí to, že bychom nikdy neměli sbírat houby, co neznáme či houby, co nesou známky plísně. To, že když je houba okousaná rozhodně neznamená, že je jedlá! Plži a červi, mají zcela odlišný metabolismus od lidského a houbové toxiny jim nevadí. Na muchomůrce si klidně pochutnají, po nás by však byla smrtelným nebezpečím. Červi jsou převážně v hřibech, ty jim chutnají stejně jako nám. V křemenáčích, liškách a bedlách se však téměř neobjevují. Občas se objeví tvrzení, že se otrava projeví do tří hodin, pravdou je, že to klidně může trvat i celý den. Při otravě nám mléko nepomůže. Doporučuje se spolknout pořádnou dávku živočišného uhlí, vyvolat zvracení a okamžitě spěchat do nemocnice. Pokud možno se zbytky odkrojků, aby bylo možné houby rozeznat a nasadit správnou léčbu. V dnešní době stejně dobře poslouží fotografie toho, co jsme našli, protože kdo si to dneska nefotí?
Jak sbíráme?
Někdo říká, že houby se mají jen odřezávat, skutečnost, je taková, že je to sice rychlejší, ale ničíme tím podhoubí. Zbytek houbové nohy totiž začne brzy hnít. Měli bychom raději houbu z porostu opatrně vykroutit a jamku poté zakrýt aby se nepoškodilo podhoubí. Sbírat bychom je měli do košíku, tam patří a mohou dýchat. V látkové tašce se pomačkají a v igelitové se zapaří, což může zapříčinit žaludeční potíže.
Přebytky hub, co víme, že nestačíme zpracovat můžeme uložit do mrazáku. Předtím je ideální je povařit. A jak dlouho lze houby v mrazničce skladovat? Při teplotě -12 až -14 °C tři až čtyři měsíce, při teplotě -14 až -18 °C po dobu čtyři až šest měsíců a při teplotě -18 až -24 °C až 1 rok.
Ne všechny druhy se hodí na řízky či rychlé smaženice. Hřiby, které po nakrojení začnou modrat (hřib kovář), bychom měli upravovat alespoň 20 minut. V nedovařené formě by mohly vyvolat zažívací potíže.
Lidové označení známých druhů hub
Hřibu strakoši lidé říkali nebo říkají kožíšek, husí pupek, voříšek, šenkýřka, skořičník i bezpráce.
Křemenáč si vysloužil kamarádská pomenování jako sirka, turek, ausferák, bolševik, havíř, voják a na Domažlicku krásný název výpravčí.
Bedle se někde říká biskup a na Hané palozor, klouzku zase loupáček, sosnůvka, verpánek a na Pelhřimovsku podmerfánek.
Muchomůrce růžovce, neboli známému masáku, se také říká bečvářek, márinka nebo masařka.
Pýchavkám se přezdívá bejčí pytlík, cikánský tabák, psí kule či kozí sýr.
V naší rubrice Blog a recepty naleznete spoustu receptů a inspirace. O houbách jsme už také psali:
Jak zpracovat houby, aby vám vydrželi až do zimy
Jak uchovat letní úrodu: Díl 2. – Mražení