Zelený čtvrtek a velikonoční inspirace: Proč se zelený čtvrtek jmenuje zelený a jak jej slaví v Německu?

Aktualizováno: 29. 4. 2026

Velikonoce jsou čas jarního probuzení, radosti a tradic, které se v českých i německých domácnostech předávají z generace na generaci. Barví se vajíčka, peče se voňavé pečivo a na stůl se vrací svěží, jarní jídla. Jedním z nejzajímavějších dnů celého velikonočního týdne je Zelený čtvrtek. Jak ho slavíme u nás a jak v Německu, odkud pochází řada surovin, které u nás najdete? Pojďme se podívat blíž.

Velikonoce v Česku: pomlázka, vejce a zelená jídla

České Velikonoce stojí na lidové tradici. Děti s řehtačkami, barvení vajec cibulovými slupkami, pomlázka z vrbového proutí - to všechno k jaru neodmyslitelně patří.

Zelený čtvrtek je den, kdy podle pověsti naposledy zazněly zvony, než „odletěly do Říma“, a vrátily se až na Bílou sobotu. V mnoha domácnostech se na tento den vaří zelené jídlo: špenát, mladé kopřivy nebo jarní bylinky. Podle staré tradice mělo zelené jídlo na Zelený čtvrtek přinést sílu a chuť do nového roku.

Zelená jídla ale nejsou jen symbol, jsou hlavně dobrá. Dnes už nejde o půst, ale jednoduchost a čerstvé suroviny na Zelený čtvrtek pořád vítězí. Špenát s česnekem, sázené vejce a krajíc dobrého chleba zvládnete za pár minut. Kdo si chce pohrát s chutí, sáhne po čerstvých bylinkách a koření jako muškátový oříšek nebo pepř, které špenátu dodají hloubku.

Velikonoce v Německu: zajíček, sváteční tabule a „Gründonnerstag“

Německo má své vlastní velikonoční kouzlo. V lecčems se podobá tomu našemu, v detailech se ale liší. Zelený čtvrtek se německy řekne „Gründonnerstag“ a se zelenou barvou to original nemá nic společného - název pravděpodobně vznikl od starého slova „greinen“ (plakat, naříkat). Zvyk jíst v tento den zelenou stravu se ale v Německu ujal natolik, že si dnes „Grün“ se zelenou barvou spojuje skoro každý.

Na německém stole tak často najdete špenát, bylinkovou omáčku „Frankfurter Grüne Soße“ ze sedmi čerstvých bylinek, nebo zeleninové quiche. Němci mají také slabost pro sezónní pečivo - velikonoční věnce nebo perníčky ve tvaru zajíčků, kachniček a vajíček. Doma je upečete z německé hladké mouky, kterou u nás seženete i ve várkách na celé sváteční pečení.

A právě velikonoční zajíček hraje v německé tradici velkou roli. Na rozdíl od našich koledníků, kteří si výslužku „vyšlehají“ pomlázkou, hledají německé děti sladkosti a drobné dárky, které jim zajíček schoval na zahradě nebo po bytě.

Společné kořeny, jiné detaily

České i německé Velikonoce mají křesťanský základ a do obou se promítají i starší pohanské zvyky spojené s příchodem jara. U nás se klade důraz na společné rituály a koledu, v Německu spíš na výzdobu a sváteční atmosféru domova.

České Velikonoce jsou živější a hlučnější - se zpěvy, řehtačkami a pomlázkou. Německé jsou zase vizuálně bohaté, plné zdobených vajec a pečlivě prostřených stolů. A právě díky těm rozdílům se můžeme navzájem inspirovat.

Velikonoční zajímavosti, které možná neznáte

Věděli jste, že se v některých regionech Německa, třeba v Bavorsku, konají na velikonoční pondělí takzvané „Emmausgänge“ - poutě a procházky připomínající cestu učedníků do Emauz? A že se v Dolním Sasku na Velký pátek jí sladký „Hefezopf“, copový kynutý koláč s rozinkami?

A co u nás? Mezi méně známé české zvyky patří takzvané „oblévání“, hlavně na Moravě, kde muži místo šlehání polévají ženy vodou pro zdraví a plodnost. A kdysi se v některých krajích o Velikonocích pálily figury symbolizující zimu - podobně jako se v Německu dodnes zapalují „Osterfeuer“, velikonoční ohně, které vítají světlo a jaro.

Oslavme jaro po svém - s inspirací z německé velikonoční pohody

Spojení českých kořenů a německé pečlivosti přináší tu nejhezčí jarní rovnováhu. Ať už si na Zelený čtvrtek dáte špenát po česku, nebo bylinkovou omáčku po německu, hlavní je radost, se kterou svátky slavíme. K jaru se hodí i šálek dobrého čaje - bylinkového nebo ovocného - a německé čokoládové figurky na sváteční stůl z naší velikonoční nabídky.

Mrkněte na naši velikonoční nabídku a nechte se inspirovat. Na pečení nejen velikonočních dobrot pak najdete vše v kategorii přísady na vaření a pečení; kdo chce špenát nebo omáčku rozzářit, ocení i kvalitní oleje a octy.

Přejeme vám krásné Velikonoce!

Pro více článků navštivte naši rubriku Blog a recepty, kde najdete zajímavé články i chutné recepty.

 

Tipy: jak na zelená jídla Zeleného čtvrtku

Špenát si udrží barvu, jen když ho nepřevaříte. Čerstvý listový špenát stačí krátce orestovat na másle nebo oleji s česnekem, dochutit solí, pepřem a špetkou muškátového oříšku. Mražený sekaný špenát rozehřejte zlehka, ať zůstane zelený. Chcete z něj plnohodnotné jídlo? Přidejte ho ke gnocchi nebo nokům, zjemněte smetanou a posypte strouhaným sýrem. Na německou „Grüne Soße“ smíchejte sedm jarních bylinek (petržel, pažitka, kerblík, řeřicha, šťovík, pimprlík a libeček) s jogurtem a zakysanou smetanou a podávejte k vejcím natvrdo a vařeným bramborám.

Často kladené otázky

Proč se na Zelený čtvrtek jí špenát a zelená jídla?

Zvyk vychází z lidové tradice: zelené jídlo z mladých jarních rostlin, jako je špenát, kopřivy nebo jarní bylinky, mělo na Zelený čtvrtek dodat sílu po dlouhé zimě. Dnes je to spíš milá tradice než pravidlo, ale špenát s vejcem nebo bylinková omáčka se k tomuto dni hodí i chuťově.

Jak připravit špenát, aby zůstal zelený a nehořkl?

Čerstvý listový špenát stačí orestovat jen krátce, zhruba dvě minuty, na másle nebo oleji s česnekem. Dlouhé vaření z něj vytáhne barvu i chuť. Mražený sekaný špenát jen prohřejte. Hořkost ztlumí špetka muškátového oříšku, smetana nebo trocha sýra.

Co znamená německé „Gründonnerstag“?

„Gründonnerstag“ je německý název pro Zelený čtvrtek. Slovo „grün“ sice znamená zelený, ale původ názvu se zelenou barvou nejspíš nesouvisí - odvozuje se od staršího slova „greinen“ (naříkat). Zvyk jíst v tento den zelenou stravu je ale v Německu tak rozšířený, že si dnes většina lidí „Grün“ spojuje právě se zelenými jídly.

KZ
Autorka článku
Kristýna Zimmerová
Copywriterka se zaměřením na němčinu

Kristýna vyrostla a žije přímo u německých hranic na Domažlicku, takže německé zboží i tamní zvyky zná z každodenního života. Vystudovala němčinu, mluví jí plynně a jako copywriterka roky píše o jídle, vaření a životě za hranicemi.

Vystudovaná němčinářkaRecepty & vařeníDomažlicko
Vytvořil Shoptet | Design Shoptak.cz