Bez velikonoční nádivky si dnes už Velikonoce nedovedeme představit a řadí se tak k typickým pokrmů, které by rozhodně neměly na vaší velikonoční tabuli chybět. Ale víte jak by se správně měla dělat? Každý určitě máte odzkoušený svůj recept ale proč to letos nezkusit jinak. Možná najdete něco, co byste ve svém receptu změnili, doplnili nebo vylepšili. V našem článku se dozvíte co by ve velikonoční nádivce nemělo chybět a jak ji připravit co nejlépe.
Co dělá nádivku nádivkou a kde se vzala?
Původně se nejspíš jednalo spíš o nákyp než nádivku, dnes do ní sice používáme staré pečivo, ale původně se mohla dělat z něčeho podobného kaši. Připravovala se z vajec, másla a moučné výplně. Máslo by se mělo utřít se žloutky do pěny, bílky by se měly našlehat na sníh a pečivo zvlčit mlékem. A protože venku všechno začíná růst a zelenat se, i v nádivce by se mělo objevit něco zeleného a ideálně i kus masa.
Konzistence nádivky by měla být řidší a peče se klasicky v pekáčku. Tím, že "těsto„ na nádivku bude řidší, během pečená se sníh a utřené máslo hezky nafoukne a nádivka pak po upečení bude krásně jemná..
Obměny receptů – čemu se vyhnout
Uvedené postupy nejsou špatné, někomu to tak může chutnat ale nejlepších výsledků dosáhnete pouze, pokud se budete držet postupu. Tak třeba pokud se neutře máslo se žloutky, ale dáte tam jen rozpuštěné, přijdete o kus nadýchanosti. To samé pokud nevyšleháte bílky. Část nadýchanosti můžete zkusit nahradit práškem do pečiva, ale chuť nebude taková, jako když si dáte tu práci a utřete žloutky a našleháte bílky.
Maso
Bez masa to nejde, většinou. Dobrou nádivku zvládnete i bez masa, ale do té klasické zkrátka maso patří. Tradičně se do velikonoční nádivky přidávalo maso z telecí hlavy. Dnes se setkáme spíš s masem z drůbeže, králíka nebo jehněčího. Oblíbeným jsou i maso vepřové nebo uzené. Vyberte zkrátka to, co vám chutná. Maso se v nádivce nestihne tepelně upravit, takže ho musíme uvařit předem, nechat vychladnout a nakrájet. Když budeme maso napřed vařit, je dobré si jej vařit i se zeleninou a kořením a pak dát stranou i vývar, kterým můžeme nahradit část mléka. Nejlépe chutná maso, které si uvaříte den dopředu a necháte ho přes noc ve vývaru. Původně byla nádivka první masové jídlo po přísném půstu.
Pečivo
Do nádivky přijde na kostky nakrájené pečivo. Někdo má raději rohlík, někdo veku, někdo ale i housky nebo bagetu. Použít jde i toustový chleba. I tady je vhodné začít s přípravou pečiva den předem – nakrájíme ho na kostičky a při pokojové teplotě ho necháme uschnout. Jakmile ho pak zalijeme mlékem, až budeme tvořit nádivku, nestane se z něj hned kaše. Pečivo pro tyto účely nakrájíme na kostky a rozložíme na plech a necháme do druhého dne.
Vajíčka
Při přípravě té pravé nádivky je důležité rozdělit vajíčka na žloutky a bílky. Žloutky utřeme s máslem do pěny, bílky vyšleháme na sníh a zapracujeme je do směsi na nádivku až úplně nakonec. Pozor musíme dát na to, abychom sníh nepřešlehali.
Kopřivy a podobně
Oblíbenou přísadou do nádivky je něco zeleného. Tradičně mladé kopřivy, špenát, medvědí česnek či cokoliv co máte rádi. Pokud zelené nasbíráte venku, je nutné jej několikrát vyprat v čisté vodě.
Jak na to?
Tření másla – se špetkou soli začneme třít máslo a postupně vmícháváme žloutky, dokud nevznikne hustá pěna.
Maso nakrájíme na kostičky. Přidáme do mísy k utřenému máslu. Nemícháme.
Byliny na nádivku si omyjeme a nasekáme a přidáme do mísy. Nemícháme.
Pečivo zalijeme mlékem nebo směsí mléka a vývaru a necháme vsáknout. Přidáme do mísy k utřenému máslu, ale nemícháme.
Z bílků a špetky soli si ušleháme sníh. Suroviny v misce si smícháme a přidáme ušlehaný sníh.
Směs nalijeme do pekáčku, vytřeného tukem a vysypaného strouhankou anebo vyloženého papírem na pečení, a pečeme při 180 stupních. Nádivku z 6 vajec (dost pro 4 osoby) budeme muset péct asi 50 minut, v širším a nižším pekáčku trochu méně.
Čím ji ještě vylepšit? Místo mléka použít smetanu, s masem přidat i kousek špeku. Přidat můžeme i pórek, houby nebo cibulku.
Pranostiky:
Je-li Zelený čtvrtek bílý, tak je léto teplé
Prší-li na Velký pátek, je k doufání úroda.
Velký pátek deštivý - dělá rok žíznivý.
Když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí
Prší-li v noci na Bílou sobotu, bude málo třešní.
Když prší do božího hrobu, bude žíznivý rok.
Prší-li o velikonočním Hodu, bude v létě nouze o vodu.
Déšť velikonoční suchou potravu přináší, ale čas pěkný, hojně sádla a potrav.
Když na velikonoční neděli prší, na každé pondělí až do svatého Ducha pršeti bude.
Velikonoce už klepou na dveře, je tady škaredá středa a tak dejte pozor abyste se nemračili, jinak vám to podle pověr už zůstane. Pokud se chcete dozvědět více o Velikonocích přečtěte si naše články:
Jaro je tu!
Postní neděle a lidové zvyky 1. díl
Postní období – co jíst? Jáhly! 1. díl
Na svatého Řehoře čáp letí od moře
Pro více článků navštivte naši rubriku Blog a recepty, kde najdete zajímavé články i chutné recepty.
Všechny sladkosti najdete v kategorii Velikonoce.
Nezapomeňte také navštívit na našem eshopu % AKCE - slevové tornádo, kde najdete spoustu skvělých produktů za bezkonkurenční ceny.