Tři měsíce roku 2022 jsou za námi. Uteklo to jako voda a máme tu duben. Venku to podle toho také vypadá. Definice aprílového počasí je v posledních dnech dodržována do písmene – chvilku prší nebo sněží a chvilku svítí slunce. Prostě ukázkové aprílové počasí. Jaro je na svém začátku a s ním přichází i jeho největší oslavy – Velikonoce. Velikonoce jsou nejvýznamnější částí liturgického roku a také pro všechny ostatní platí za studnici lidových tradic. Mnoho velikonočních zvyku vychází z pohanských oslav jara. My se v našem článku zaměříme na první polovinu pašijového týdne.
Modré pondělí a Šedé úterý
Pondělí po 6. postní, Květné, neděli dostalo přívlastek modré, nejspíše od označení nepracovních pondělků. Nic zvláštního, se stejně jako na Šedé úterý, neděje. V domácnostech zpravidla probíhal velký úklid a přípravy na další, významnější dny pašijového týdne.
Škaredá/ Sazometná středa
Svůj název získala kvůli Jidášově zradě – škaredému činu zrady Ježíše Krista. Druhý přívlastek je odvozen od činnosti, která se na tento den kdysi prováděla. Vzhledem k době Velikonoc - na začátku jara se vymetali saze z komínů po topné sezóně. Podle lidové pověry by se nikdo na tento den neměl mračit, aby mu to nezůstalo po celý rok.
Zelený čtvrtek
Původ tohoto označení není úplně jasný. Existuje hned několik variant původu tohoto označení. První z nich vychází z barvy pokrmů, které se tento den konzumují – špenát, zelí. Druhá varianta vychází také ze zelené barvy a to roucha kněze, které si pro tento den obléká. Třetí varianta vychází z německého slova, které znamená plakat a v originále je podobné právě zelené barvě. Na zelený čtvrtek zazní naposledy zvony a následně “odletí” do Říma. Jejich zvonění poté nahrazují tzv. drkáči. Ti chodí s dřevěnými řehtačkami po vsi vždy ráno, v poledne a večer do té doby než se zas zvony vrátí. Za to poté dostanou koledu. Z pohledu lidových tradic a zvyků se v tento den vstávalo ještě před východem slunce. Zametala se chalupa, a smetí se odneslo na křižovatku, proto aby doma nebyly blechy. Dalším zvykem bylo zvonit paličkou a hmoždířem, aby se v domě nedržely myši a hmyz. Velké oblibě se v lidové tradici těšil i med. Namazaný na chleba měl chránit před vosím žihadlem či hadím ušknutím a obecně měl posílit zdraví, namazaný chleba se házel i do studny, aby se v ní držela voda.
Velký pátek
Jedná se o nejvýznamnější den křesťanských Velikonoc, je to čas smutku, ticha a rozjímání. Jednalo se o nejtišší den v roce. V přibližný čas Ježíšova úmrtí, kolem třetí hodiny odpoledne, se věřící scházejí k zvláštní bohoslužbě. Výzdoba kostela byla chudá. Chyběly květiny i svíce. Varhany mlčely stejně jako zvony. V tento den se nejčastěji jedla čočka, aby se doma držely peníze. Prádlo se nesmělo prát, protože se věřilo, že by se pralo místo ve vodě v Kristově krvi. Vzhledem k tomu, že se jedná o nejposvátnější den křesťanů platil na tento den zákaz práce. Nesmělo se ani uklízet a vykonávaly se jen ty nejnutnější práce. V tento den se také nesmělo hýbat se zemí. Velká moc se opět připisovala vodě – mělo se vstát před východem slunce a omýt se ve studánce, potůčku nebo řece. Poté se čekalo na východ slunce, které se stalo symbolem Ježíše Krista.
Pranostiky na Velikonoce:
Je-li Zelený čtvrtek bílý, tak je léto teplé.
Velký pátek deštivý - dělá rok žíznivý.
Když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí.
Jasné počasí o velikonocích - nastane léto o letnicích.
Na velikonoce jasno - bude laciné máslo.
Velikonoce krásné úrodu nám dají, pakli slunce hasne, louky sucho mají.
Vítr, který od velikonoc do svatého Ducha panuje, drží se celý rok.
V příštím díle našeho článku se podíváme na zbytek pašijového týdne – Bílou sobotu, Boží hod velikonoční a Velikonoční pondělí.
Nezapomeňte navštívit naši rubriku Velikonoce, kde stále ještě můžete nakoupit sladkosti pro koledníky či pro děti, aby je beránek nepokakal.