Aktualizováno: 10. 4. 2026
V prvním díle jsme se podívali na význam první poloviny velikonočního týdne. Dnes se podíváme na zbylé 3 dny. Jedná se o Bílou sobotu, Boží hod Velikonoční a Velikonoční pondělí. Věděli jste, že Velikonoce získaly své označení ze slovního spojení „velká noc", která byla ze sobotu na neděli, kdy došlo k zmrtvýchvstání Ježíše Krista? A nezapomeňte si upéct domácí mazanec podle našeho receptu níže.
Bílá sobota
Svůj název získala podle bílého oblečení, které nosili takzvaní novokřtěnci. Ti byli v tento den pokřtěni a přijatí do církevního společenství. Je to poslední postní den svatého třídenní (velikonočního tridua). Všichni se těšili na maso a na různé dobroty. Hospodyně měly ještě před východem slunce vymést dům novým koštětem, aby se tam nedržel hmyz.
V tento den se pekly mazance a velikonoční beránci a zajíčci. Chlapci si připravovali pomlázky z vrbových proutků a děvčata jim připravovala zdobená vajíčka. Na večer se koná slavnost Vzkříšení, při kterém se světil oheň vykřesaný za pomocí křemene. Tento oheň si pak lidé nosili polínkem domů. Z ohořelých dřívek se tvořily křížky, které se zapichovaly do pole, aby byla dobrá úroda, a popelem se posypala louka. Důležitou roli při zapalování ohně hrál takzvaný Paškál. Jedná se o velkou velikonoční svíci, která má na sobě vyryté první a poslední písmeno řecké abecedy, které symbolizují, že v Kristu je začátek i konec. Také na sobě má kříž a aktuální letopočet. Označení svíce pochází z řeckého slova pascha, které označuje Velikonoce. Z tohoto slova pochází i označení pašijový týden – velikonoční týden.
Boží hod velikonoční
Není asi třeba vysvětlovat odkud pochází název tohoto dne. Slovo hod označovalo svátek a samozřejmě hodování. Slavilo se zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Do kostela se spěchalo s napečenými beránky a mazanci a tam se pečivo posvětilo. Poté se snědlo a také se kus mazance odnesl na zahradu, na pole ale i do studny. To mělo zajistit dostatek ovoce, obilí i dobré vody. Na stolech nesměla chybět ani velikonoční nádivka.
Velikonoční pondělí
Je především spojeno s pomlázkou. Občas se mu přezdívá pondělí červené a to díky oblíbené barvě zdobených vajíček, červená barva symbolizuje oheň, krev, život a lásku. V tento den propuká bujaré jarní veselí. Chlapci chodí s pomlázkami za děvčaty, aby neuschla. Za to dostanou zdobená vajíčka. Vajíčka byla považována za velmi cenná, protože je děvčata zdobila i několik hodin, a chlapci si je museli zasloužit.
Symboly Velikonoc
Velikonoce jsou svátky jara a tak je s nimi spojeno i spoustu zvířat. Zejména mláďat, ty se totiž v této době začínají rodit a líhnout. Mezi nejoblíbenější patří králíčci a zajíčci, housátka, kuřátka a beránci. Dnes je v podobě velikonočních figurek a čokoládových vajíček najdete i na slavnostním stole. K neodmyslitelným znakům Velikonoc patří samozřejmě i vejce. Je tomu tak zejména kvůli tomu, že jarní období je nejbohatší právě na vejce, nemuselo se jimi v této době šetřit, protože slepice hodně nesou. Už od pradávna bylo vejce navíc považováno za symbol plodnosti, úrody slunce a bezpečí. O jejich zdobení svědčí nálezy už z 11. století. Nazdobená vajíčka, která byla plná nevydržela tak dlouho, proto se později začaly zdobit prázdné skořápky.
Mazanec
Do 18. století byl mazanec slaný. Pekl se z mouky, másla, vajec a sýra, případně se plnil masem. Po upečení se mazal tvarohem, odtud vzniklo označení mazanec. Při jeho přípravě platily různé zvyky – hospodyně měla například skákat, aby mazanec dobře nakynul. Někde se do něj zapékaly mince a ten, kdo minci ve svém kousku našel, měl mít naději na zbohatnutí. Mazanec díky svému žlutému vnitřku symbolizoval slunce.
Recept na mazanec:
500 g polohrubé mouky
90 g moučkového cukru
30 g droždí
3 žloutky
100 g rozpuštěného másla
50 g loupaných mandlí
80 g rozinek
citronová kůra z půlky citronu
220 ml smetany
špetka soli
Postup přípravy:
Z droždí, lžíce cukru, přibližně poloviny smetany, kterou trochu ohřejme a dvou lžic mouky si uděláme kvásek, který necháme vzejít na teplém místě. Mezitím si v misce smícháme citronovou kůru, mouku, cukr a špetku soli. Promícháme a přidáme máslo, vzešlý kvásek a zbylou smetanu. Nakonec přidáme rozinky a nasekané mandle. Těsto důkladně zaděláme a necháme vykynout na teplém místě pod utěrkou. Necháme kynout dokud těsto nezdvojnásobí svůj objem, bude to trvat asi 1,5 hodiny. Před pečením na mazanci nožem vykrojíme křížek a potřeme ho žloutkem. Pečeme podle výkonu trouby a velikosti mazance asi 40 minut na 180 stupňů.
Pranostiky:
Prší-li v noci na Bílou sobotu, bude málo třešní.
Když prší do božího hrobu, bude žíznivý rok.
Jestli před Velikou nocí ten den anebo v Bílou sobotu prší, bude hojně pršet mezi Velikou nocí a svatým Duchem.
Prší-li o velikonočním Hodu, bude v létě nouze o vodu.
Déšť velikonoční suchou potravu přináší, ale čas pěkný, hojně sádla a potrav.
Na Velkou noc bude-li málo pršeti, ne mnoho píce pro sucho bude měti; pakli tan den jasno bude, máslo, omastek lacino přijde.
Hezky-li na Boží hod velikonoční, s prací na poli zčerstva počni.
Jasné počasí o velikonocích - nastane léto o letnicích.
Na velikonoce jasno - bude laciné máslo.
Velikonoce krásné úrodu nám dají, pakli slunce hasne, louky sucho mají.
Vítr, který od velikonoc do svatého Ducha panuje, drží se celý rok.
Tipy: čím doplnit velikonoční stůl po českém pečení
K domácímu mazanci a beránkovi se hodí i poctivé německé sladkosti, které u nás znáte z dovolených. Dětem uděláte radost dutými čokoládovými zajíčky a vajíčky Lindt nebo Milka – zlatý zajíček Lindt z jemné mléčné čokolády je klasika, kterou děti hledají v košíčku jako první. Na koledu se hodí i sáčky plněných bonbonů; výhodou německého balení je, že bývá větší a vyjde levněji na kus než jednotlivě kupované figurky. Čokoládové figurky skladujte v suchu při 14–18 °C, ať nezbělají – bílý povlak je jen vykrystalizovaný kakaový tuk, čokoládě nevadí, ale na pohled na stole nevypadá hezky.