Velikonoce jsou tady! Díl 2.

V minulém díle tohoto článku jsme se podívali na význam první poloviny velikonočního týdne. Dnes se podíváme na zbylé 3 dny. Jedná se o Bílou sobotu, Boží hod Velikonoční a Velikonoční pondělí. Věděli jste, že Velikonoce získaly své označení ze slov” velká noc”, která byla ze sobotu na neděli, kdy došlo k zmrtvýchvstání Ježíše Krista? A nezapomeňte si upéct mazanec podle našeho receptu!

Bílá sobota

Svůj název získala podle bílého oblečení které nosili takzvaní novokřtěnci. Ti byli v tento den pokřtěni a přijatí do církevního společenství. Je to poslední postní den svatého třídenní. Všichni se těšili na maso a na různé dobroty.  Hospodyně měly ještě před východem slunce vymést dům novým koštětem, aby se tam nedržel hmyz.

V tento den se pekly mazance a velikonoční beránci a zajíčci. Chlapci si připravovali pomlázky z vrbových proutků a děvčata jim připravovala zdobená vajíčka. Na večer se koná slavnost Vzkříšení, při kterém se světil oheň vykřesaný za pomocí křemene. Tento oheň si pak lidé nosili polínkem domů. Z ohořelých dřívek se tvořily křížky, které se zapichovali do pole, aby byla dobrá úroda. Popelem se poté sypal na louku. Důležitou roli při zapalování ohně hrál takzvaný Paškál. Jedná se o velkou velikonoční svíci, která má na sobě vyryté první a poslední písmeno řecké abecedy, které symbolizují že v Kristu je začátek a konec. Také na sobě má kříž a aktuální letopočet. Označení svíce pochází z řeckého slova pascha, které označuje Velikonoce. Z tohoto slova pochází i označení pašijový týden – velikonoční týden. 

Boží hod velikonoční

Není asi třeba vysvětlovat odkud pochází název tohoto dne. Slovo hod označovalo svátek a samozřejmě hodování. Slavilo se zmrtvýchvstání Ježíše Krista.  Do kostela se spěchalo s napečenými beránky a mazanci a tam se pečivo posvětilo. Poté se snědlo a také se kus mazance odnesl na zahradu, na pole ale i do studny. To mělo zajistit dostatek ovoce, obilí i dobré vody. Na stolech nesměla chybět ani velikonoční nádivka. 

Velikonoční pondělí

Je především spojeno s pomlázkou. Občas se mu přezdívá pondělí červené a to díky oblíbené barvě zdobených vajíček, červená barva symbolizuje oheň, krev, život a lásku. V tento den propuká bujaré jarní veselí. Chlapci chodí s pomlázkami za děvčaty, aby neuschla. Za to dostanou zdobená vajíčka. Ty byly považována za velmi cenná, protože se s nimi děvčata zdobili i několik hodin, chlapci si vajíčko museli zasloužit. 

Symboly Velikonoc

Velikonoce jsou svátky jara a tak je s nimi spojeno i spoustu zvířat. Zejména mláďat, ty se totiž v této době začínají rodit a líhnout. Mezi nejoblíbenější se řadí králíčci/zajíčci, housátka a kuřátka a hlavně také beránci. K neodmyslitelným znakům Velikonoc patří samozřejmě i vejce. Je tomu tak zejména kvůli tomu, že jarní období je nejbohatší právě na vejce, nemuselo se jimi v této době šetřit, protože slepice hodně nesou. Už od pradávna bylo vejce navíc považováno za symbol plodnosti, úrody slunce a bezpečí. O jejich zdobení svědčí nálezy už z 11. století.  Nazdobená vajíčka, která byla plná nevydržela tak dlouho, proto se později začaly zdobit prázdné skořápky.

Mazanec

Do 18. století byl mazanec slaný. Pekl se z mouky, másla, vajec a sýra, případně se plnil masem. Po upečení se mazal tvarohem, odtud vzniklo označení mazanec. Při jeho přípravě platily různé zvyk – hospodyně měla skákat, aby mazanec dobře nakynul. Někde se do něj zapékaly mince a ten, kdo ji poté ve svém kousku našel měl naději na zbohatnutí. Mazanec díky svému žlutému vnitřku symbolizoval slunce.

Recept na mazanec: 

500 g polohrubé mouky

90 g moučkového cukru

30 g droždí

3 žloutky 

100 g rozpuštěného másla

50 g loupaných mandlí

80 g rozinek

citronová kůra z půlky citronu

220 ml smetany

špetka soli

Postup přípravy:

Z droždí, lžíce cukru, přibližně poloviny smetany, kterou trochu ohřejme  a dvou lžic mouky si uděláme kvásek, který necháme vzejít na teplém místě. Mezitím si v misce smícháme citronovou kůru, mouku, cukr a špetku soli. Promícháme a přidáme máslo, vzešlý kvásek a zbylou smetanu. Nakonec přidáme rozinky a nasekané mandle. Těsto důkladně zaděláme a necháme vykynout na teplém místě pod utěrkou. Necháme kynout dokud těsto nezdvojnásobí svůj objem, bude to trvat asi 1,5 hodiny. Před pečením na mazanci nožem vykrojíme křížek a potřeme ho žloutkem. Pečeme podle výkonu trouby a velikosti mazance asi 40 minut na 180 stupňů. 

Pranostiky:

Prší-li v noci na Bílou sobotu, bude málo třešní.

Když prší do božího hrobu, bude žíznivý rok.

Jestli před Velikou nocí ten den anebo v Bílou sobotu prší, bude hojně pršet mezi Velikou nocí a svatým Duchem.

Prší-li o velikonočním Hodu, bude v létě nouze o vodu.

Déšť velikonoční suchou potravu přináší, ale čas pěkný, hojně sádla a potrav.

 Na Velkou noc bude-li málo pršeti, ne mnoho píce pro sucho bude měti; pakli tan den jasno bude, máslo, omastek lacino přijde.

Hezky-li na Boží hod velikonoční, s prací na poli zčerstva počni.

Jasné počasí o velikonocích - nastane léto o letnicích.

Na velikonoce jasno - bude laciné máslo.

Velikonoce krásné úrodu nám dají, pakli slunce hasne, louky sucho mají.

Vítr, který od velikonoc do svatého Ducha panuje, drží se celý rok.

Vytvořil Shoptet | Design Shoptetak.cz

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení