Aktualizováno: 17. 4. 2026
Masopust, kterému se říká i „český karneval“, je obdobím veselí, tance, dobrého jídla a starých lidových zvyků. Trvá od svátku Tří králů (6. ledna) až do Popeleční středy, kterou začíná čtyřicetidenní půst před Velikonocemi. Protože se datum Velikonoc každý rok mění, posouvá se i konec masopustu – Popeleční středa připadá vždy na 46 dní před Velikonoční nedělí. Pojďme se podívat, proč se masopust slaví, jaké tradice ho provázejí a co se o něm peklo a vařilo.
Proč se masopust slaví
Vyvrcholením je třídenní veselí – masopustní neděle, pondělí a úterý. Pak přichází Popeleční středa a s ní postní doba, kdy se podle křesťanské tradice nejedlo maso. Masopust byl historicky oslavou hojnosti a radosti před obdobím odříkání: lidé si dopřávali bohaté hostiny, tancovali, zpívali a chodili v průvodech masek. Právě kontrast mezi hojností a následným půstem dal vzniknout těm nejvydatnějším a nejsladším pokrmům, které s masopustem spojujeme dodnes.
Masopustní tradice a zvyky
Zvyky se region od regionu mírně liší, ale několik z nich najdete po celých Čechách i na Moravě:
- Průvody masek – maškary obcházejí vesnice i města, navštěvují domy, zpívají, tančí a vybírají si od hospodářů „výslužku“ v podobě jídla nebo pití. Některé masky nesou pevnou symboliku hojnosti, plodnosti nebo ochrany před zlem.
- Pochovávání basy – odehrává se na masopustní úterý a symbolicky ukončuje veselí. Basa se obřadně „pohřbí“ jako výraz konce hudby, tance a hojnosti. Bývá to humorné divadlo, kde „truchlící“ oplakávají začátek půstu.
- Fingované svatby a soudy – v některých krajích se „vdával“ muž převlečený za nevěstu a žertem se odsuzovaly přečiny jako lenost, lakota nebo nepoctivost.
Tradiční masopustní masky
Masky mají bohatou symboliku a v průvodech se objevují po staletí. Mezi nejznámější patří:
- Medvěd – symbol plodnosti a síly, vedený na provaze „cvičitelem“; při tanci se ženami měl zajistit jejich plodnost.
- Kobyla – představuje úrodnost a sílu, v některých krajích se na konci průvodu „zabíjí“ a poté slavnostně „oživuje“.
- Smrtka – připomínala pomíjivost života a blížící se půst.
- Turci – výrazné masky s bohatě zdobenými klobouky a pestrými stuhami.
- Kominík – přinášel štěstí a úspěšný rok.
V některých regionech narazíte i na bábu s nůší, doktora, vojáky či čerty.
Masopustní pokrmy: od zabijačky po koblihy
Jídlo hrálo o masopustu hlavní roli. Lidé se chtěli pořádně najíst, protože věděli, že přijde půst. K masopustu patřily zabijačkové hody – jitrnice a jelita, tlačenka podávaná s cibulí a octem, škvarky a sádlo ke chlebu i jako základ na smažení. Ze sladkého kralovaly masopustní koblihy smažené na sádle a plněné marmeládou nebo tvarohem a křehké boží milosti posypané moučkovým cukrem.
Pokud chcete tradici oživit doma, většina těchto dobrot stojí na pár základních surovinách. Na kynuté těsto se hodí hladká německá mouka, na obalování a posypání se hodí jemný i moučkový cukr a kynutí spolehlivě nastartuje droždí a další přísady na vaření a pečení. Koblihy se klasicky plní hustou marmeládou – nejlépe vyšlehanou bez větších kousků ovoce, aby se dobře vstřikovala do těsta. K hotovým koblihám se pak skvěle hodí šálek kávy.
Masopust v současnosti
Dnes už masopust nemá takovou váhu jako kdysi, ale stále se slaví v mnoha městech a obcích. Nejznámější jsou vesnické obchůzky na Hlinecku, zapsané na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Průvody najdete i v Praze, Českém Krumlově nebo na Veselém Kopci. K oslavám patří kromě masek i zabijačkové hody, ochutnávky regionálních specialit a folklorní vystoupení. Masopust tak spojuje staré lidové tradice s moderní zábavou a zůstává obdobím radosti, hojnosti a setkávání s blízkými.
Pro další inspiraci se podívejte i do našich navazujících článků: Tři Králové – konec Vánoc a začátek masopustu, Popeleční středa a pučálka nebo přímo do celé rubriky Blog a recepty.
Tipy: jak na nadýchané masopustní koblihy
Těsto nechte vykynout v teple a bez průvanu, dokud nezdvojnásobí objem – uspěchané kynutí je nejčastější důvod, proč koblihy zůstanou tvrdé. Smažte je v dostatečně hlubokém tuku rozehřátém na zhruba 170 °C; při nižší teplotě se koblihy nasáknou tukem, při vyšší zvenku ztmavnou a uvnitř zůstanou syrové. Klasický světlý proužek „kolem rovníku“ získáte tak, že první stranu smažíte přiklopené. Náplň (marmeládu nebo tvaroh) vstřikujte cukrářským sáčkem až do vychladlých koblih, ať náplň nevyteče.