Aktualizováno: 14. 4. 2026
Svatý Matěj a matějská pouť: tradice na prahu jara
Konec února a začátek března dřív patřily svatému Matěji – apoštolovi, jehož svátek podle starého kalendáře připadal na konec února (dnešní kalendář ho slaví 14. května). Ke jménu se váže nejen samotný světec, ale i slavná pražská matějská pouť, která kdysi otvírala novou poutní sezónu a byla jednou z prvních předzvěstí jara. Pojďme si přiblížit, kdo svatý Matěj byl, proč se po něm jmenuje jedna z nejstarších českých poutí a jaké pranostiky se k jeho svátku vážou.
Kdo byl svatý Matěj
Podle legendy se Matěj narodil v Betlémě a byl současníkem Ježíše – patřil mezi jeho dvaasedmdesát učedníků. Po Jidášově zradě bylo potřeba doplnit dvanáctku apoštolů a mezi dvěma kandidáty, Josefem Barsabášem a Matějem, rozhodl los. Vyhrál Matěj, a dodnes je proto vzýván jako světec, který vede člověku ruku při losování. Po Ježíšově zmrtvýchvstání se vydal hlásat evangelium do Afriky; tradice praví, že prošel přes Palestinu a Malou Asii až do Núbie a Etiopie, kde byl kolem roku 63 kamenován a sťat. Odtud pochází jeho atributy – sekera a kameny.
Matěj se řadil mezi patrony řezníků, stavařů, cukrářů, kovářů a krejčích. V lidové tradici byl na mnoha místech spojen s příchodem předjaří. Hospodáři podle pranostik k jeho svátku odhadovali, jak dlouho ještě potrvají mrazy a jaká bude úroda. Vázal se k němu i rozšířený rituál pro dobrou sklizeň: před východem slunce lidé vycházeli do sadů a zahrad, třásli stromy, tloukli do nich vařečkami a hlasitým zaříkáním vzývali svatého Matěje, aby ochránil stromy před mrazem a zajistil bohatou úrodu ovoce.
Svatomatějská pouť v Praze
Svatomatějské poutě kdysi otevíraly novou poutní sezónu a patřily k prvním předzvěstem jara. Ta nejvyhlášenější – pražská – má za sebou velmi dlouhou historii: první písemná zmínka o ní pochází z roku 1595. Jak pouť nabývala na významu, přibývalo i jejích účastníků; za první republiky se její každoroční návštěva odhadovala až na čtvrt milionu lidí. Součástí býval jarmark a původně pouť obsahovala dvanáct zastavení křížové cesty, která mířila ke kostelu svatého Matěje. Kvůli rostoucímu počtu návštěvníků se místo konání několikrát měnilo. Dnes už matějská pouť slouží výhradně zábavě a s tou původní má společný jen název.
Zajímavost ke kostelu, k němuž pouť vedla: nechal ho roku 971 postavit kníže Boleslav II. z vděčnosti, že na tom místě vyvázl se zdravou kůží při napadení medvědem. Jedna pověst říká, že knížeti pomohl svatý Matěj, jiná, že šlo o ochočeného medvěda, jehož majitel se jmenoval Matěj.
Pranostiky ke svatému Matěji
Se svátkem svatého Matěje se pojí celá řada pranostik, podle nichž lidé předpovídali počasí i nástup jarních prací:
- Z jara svatý Matěj milý otevírá zemské žíly.
- Na Matěje koplina, na Josefa travina.
- Najde-li Matěj led, seká ho hned; nenajde-li led, dělá ho hned.
- Svatý Matěj ledy láme, nemá-li jich, nadělá je.
- Svatý Matěj boří mosty, nebo staví.
- Svatý Matěj zimu tratí, když netratí, obohatí.
- Na svatého Matěje pije skřivan z koleje.
- Prší-li na svatého Matěje, bude se brzy síti.
- Matěje – k létu naděje.
Ať už si svatého Matěje připomenete kvůli pranostikám, nebo se na jaře vydáte na pouť, je to příjemná příležitost zastavit se u tradic. Další články o lidových zvycích a svátcích najdete v naší rubrice. Přečíst si můžete třeba o únoru jako nejkratším měsíci v roce, o svátku zamilovaných nebo o tom, jak na Hromnice přibývá den.
Tipy: jak si připomenout starou pouť doma
Stará matějská pouť byla hlavně o jarmarku, sladkostech a posezení s blízkými. Stejnou atmosféru si snadno přenesete domů. K odpolední kávě se hodí nějaká dobrota z naší nabídky sladkostí nebo čerstvé pečivo, ke kterému si uvaříte dobrou kávu. Kdo dává přednost teplému nápoji bez kofeinu, sáhne po šálku voňavého čaje – a jaro za oknem pak přivítáte beze spěchu, tak jako naši předci u jarmarečních stánků.