Aktualizováno: 18. 5. 2026
Sotva odzvonil Nový rok, Tři králové a Hromnice, a už je tu konec února a s ním masopust. Odkud se vzalo označení „masopust“, kdy přesně se slaví a co znamená tučný čtvrtek? V prvním díle si projdeme původ svátku, jeho termín i to, čím vonělo masopustní veselí na vesnici.
Masopust, fašank nebo karneval
Význam slova masopust je celkem průhledný – maso a půst. Proč ale svátek hodování pojmenovat podle půstu, který teprve přijde? Je to předzvěst nadcházejícího postu a rozloučení s masem před Popeleční středou, po níž se podle církevního přikázání maso nejedlo.
Stejný význam nese i slovo karneval. Jeho původ se vykládá několika způsoby – jako odkaz na starořímského boha plodů a vína (ve staré toskánštině carrus navalis), jako italské carnem levare, tedy „maso pryč“, nebo z latinského carni vale – „sbohem masu“. Tak či onak jde o vzdání se masa. V němčině najdeme výraz fašank (z fasten – postit se, být pevný v odříkání), v Čechách se setkáme i s názvy ostatky, končiny či voračky.
Od kdy se slaví masopust?
Předchůdce masopustu sahá hluboko do historie. První záznamy pocházejí ze středověku, z antiky známe oslavy k poctě boha Dionýsa, kterého uctívali v podobě kozla nebo býka. S bohem ztotožněné zvíře bylo snědeno jako symbolické požití boha na úvod roku. Tyto oslavy probíhaly na začátku římského roku, tedy v březnu, a do jisté míry formovaly i pozdější masopustní veselí.
Kdy se slaví masopust?
Masopust sice není církevní svátek, ale řídí se liturgickým rokem. Tři dny hodování spadají bezprostředně před Popeleční středu, která je 40 dní před Velikonocemi – jde tedy o svátek pohyblivý. Za masopustní období se počítá doba od svátku Tří králů až po jeho vrchol: tučný čtvrtek a hlavní masopustní část – neděli, pondělí a úterý.
Do postního období před Velikonocemi se nepočítají neděle, takže v praxi jde o 46 dní.
Tučný čtvrtek
Na tučný čtvrtek se podle pověr mělo jíst co nejvíce – platilo, že čím víc toho člověk sní, tím bude celý rok zdravější a při síle. Konaly se zabíjačky a velké hostiny. Na stole nesmělo chybět vepřové maso, ideálně pečínka se zelím a knedlíkem, výjimkou nebyla ani zvěřina nebo drůbež. Na vepřovém sádle se pak smažilo klasické masopustní pečivo – koblihy a šišky. Kdo si chce vůni té doby přivolat domů, vystačí si s pořádnou moukou, kostkou cukru na obalení a špetkou dobrého droždí a přísad na pečení.
Masopustní neděle
Tady začínala hlavní masopustní zábava. Den otevíral bohatý rodinný oběd, ten ale dlouho netrval – všichni se chystali do hospody k muzice. Někdy se tancovalo přímo na návsi a tanec se protáhl až do pondělního rána. Neděle byla ve znamení zábavy a tancovaček, proto se jí říkalo také „neděle taneční“.
Pranostiky
- Konec masopustu jasný – len krásný.
- Krátký masopust – dlouhá zima.
- Na ostatky lužky – budou jabka, hrušky.
- Masopust na slunci – pomlázka u kamen.
- Masopust na slunci – pomlázka v senci.
- Masopust na mrazu – někdo přijde k úrazu.
Mrkněte i na naši nabídku kvalitních německých potravin, kde najdete třeba salámy a párky nebo paštiky.
V dalším díle se podíváme na masopustní pondělí a úterý a zaměříme se na masopustní masky – pokračování čeká v článku Masopust – 2. díl. Mezitím si můžete zkrátit čas dalšími recepty a články na blogu.
Tipy: jak doma usmažit nadýchané masopustní koblihy
Kvalitní koblihy stojí na dobrém kynutí: těsto z hladké mouky, droždí, mléka, žloutků a špetky soli nechte vykynout v teple aspoň hodinu, ať zdvojnásobí objem. Smažte v hlubokém rozpáleném tuku (kolem 170 °C) jen pár kousků naráz, ať teplota neklesne – pak budou koblihy nadýchané a nenasáknou tuk. První minutu smažte přiklopené, aby vznikl světlý proužek po obvodu. Bavorské koblihy plňte marmeládou až po vychladnutí a obalte v cukru. Bezlepkovou variantu zvládnete se směsí na pečení místo mouky.