Ještě před chvíli jsme slavili Nový rok, Tři krále a Hromnice. Den se se dnem sešel a jsme na konci druhého a nejkratšího měsíce v roce. Únor je skoro za námi a před námi jsou oslavy masopustu. Odkud se vzalo označení “masopust”? Kdy se slaví? Co je tučný čtvrtek? Na to vše najdete odpověď v našem článku o masopustním veselí.
Masopust, fašank nebo karneval
Význam slova masopust je asi zřejmé – maso a půst. Proč se však svátek hodování nazývá podle půstu, který bude teprve následovat? V podstatě se jedná o předzvěst přicházejícího půstu a o rozloučení se s masem. Dodržuje se tím církevní přikázání, že po Popeleční středě nebude člověk požívat maso. Dalším slovem s obdobným významem je i slovo karneval. To je možné vystopovat hned k několika možným původům. Jedna verze je taková, že se jedná o odkaz na starořímského boha plodů a vína ve staré toskánštině – Carrus navali – carnovale. Dalším původem může být i italské slovní spojení “carnem levare”, v překladu “maso pryč”. Často se také můžeme setkat s názorem, že je to slovo z latinského výrazu carni vale – sbohem masu. Tak jako tak, jedná se o spojení, které vyjadřuje upuštění, opuštění či vzdání se masa. Označení oslav je tedy doslovný překlad – masopust a převzaté slovo – karneval, a nebo také o převzetí výrazu z němčiny –fašenk – fasten – být pevný v odříkání, respektive postit se. V Čechách se můžeme setkat s označením: ostatky, končiny či voračky.
Od kdy se slaví masopust?
Předchůdce oslav masopustu, či obdoby tohoto svátku lze najít v dávné historii. První záznamy pocházejí ze středověku, z antiky jsou známé oslavy k poctě boha Dionýsa. Ten byl uctíván v podobě kozla nebo býka. S bohem ztotožněné zvíře bylo snězeno, jakožto symbolické požití boha na úvod roku. Tyto oslavy probíhaly na začátku římského roku, tedy v březnu. Tyto oslavy pak do jisté míry formovaly i masopustní veselí.
Kdy se slaví masopust?
Přesto, že masopust není církevní svátek, má hodně společného s liturgickým rokem – řídí se podle něj. Konkrétně tři dny hodování probíhají bezprostředně před Popeleční středou, která je 40 dní před velkým církevním svátkem – Velikonocemi. Jedná se tedy o svátek pohyblivý. Za masopustní období se dá považovat období od svátku Tří králů až po vrcholení masopustního období -Tučným čtvrtkem a hlavní částí masopustu – Masopustní neděle, pondělí a úterý.
Do postního období před Velikonocemi se nepočítají neděle, jedná se tedy v praxi o 46 dní.
Tučný čtvrtek
Na tučný čtvrtek se podle pověstí mělo jíst co nejvíce. V závislosti na tom, kolik toho člověk za tučný čtvrtek sní, by měl být po celý rok zdráv a při síle. Platilo pravidlo čím víc – tím líp. Na tento den se konaly zabíjačky a velké hostiny. Na stole nesmělo samozřejmě chybět vepřové maso, ideálně pečínka se zelím a knedlíkem. Výjimkou však nebyla ani zvěřina nebo drůbež. Na vepřovém sádle se pak smažily klasické masopustní pečivo – koblihy a šišky.
Masopustní neděle
Tady začíná hlavní masopustní zábava. Tento den byl velmi bohatý, rodinný oběd. Ten ale netrval příliš dlouho, protože se všichni chystali do hospody k muzice. Někdy se tancovalo přímo na návsi a tanec se často protáhl až do pondělního rána. Neděle zkrátka byla ve znamení zábavy a tancovaček. Můžeme se setkat s označením “neděle taneční”.
Pranostiky
Konec masopustu jasný - len krásný.
Krátký masopust - dlouhá zima.
Na ostatky lužky - budou jabka, hrušky.
Masopust na slunci - pomlázka u kamen.
Masopust na slunci - pomlázka v senci.
Masopust na mrazu – někdo přijde k úrazu.
Navštivte naši nabídku kvalitních německých potravin, kde najdete například kategorii salámů a párků nebo také paštik.
V dalším díle se podíváme na masopustní pondělí a úterý a také se zaměříme na masopustní masky. Mezitím si můžete zkrátit čas jiným z našich článků nebo receptů, jež najdete v rubrice: Blog a recepty.