Aktualizováno: 5. 5. 2026
Slavný film se jmenuje Na Hromnice o den více, jenže pranostika je skromnější: Na Hromnice o hodinu více. Svátek Hromnice připadá na 2. února. Pro křesťany je to hlavně Svátek Uvedení Páně do chrámu, pro pohany svátek vítání jara — zima je za svou půlí a jaro se blíží. Z téhož období znají Keltové svátek Imbolc, svátek světla. A právě ve světle se křesťanské i pohanské Hromnice shodnou. Dnes se podíváme na keltskou tradici, v druhém díle na příběh křesťanský.
Bohyně Brigit
Irská keltská bohyně Brigit, jejíž jméno znamená vznešená nebo výšinná, je bohyní plodnosti, úrody a dobytka. Při svátku Imbolc se uctívá v panenské podobě, kdy čeká na boha Slunce. Bývá označována za bohyni léčitelů, básníků a kovářů, za bohyni zrodu i inspirace, ohně a domácího krbu, a zároveň za patronku válečnictví. Pomáhá ženám v těhotenství a při porodu a je považována za patronku Irska. Později se s ní setkáme i jako se Svatou Brigitou — o té ale až příště.
Kdy a co byl Imbolc?
Imbolc je jedním ze čtyř velkých keltských svátků a jeho klasickým symbolem je oheň. Přesnou dobu, kdy se slavil, je těžké určit. Podle dnešního kalendáře by to bylo přibližně kolem 1. února, tedy 40 dní po zimním slunovratu — proto se později slil dohromady s Hromnicemi. Je to chvíle, kdy zima v podobě stařeny Brigit pomalu ustupuje a předává vládu jaru, jež symbolizuje znovuzrozená panenská Brigit. Název pochází ze starého irského slova a svátek je spojen s prvními květy a bahněním ovcí. Symbolizuje nové začátky, naději, příslib úrody a plodnosti i víru v brzký konec zimy. Svou roli hraje i přibývající světlo: Keltové žili v úzkém kontaktu s přírodou a nárůst dne vnímali znatelněji než my dnes. Od slunovratu do Imbolce se den opravdu prodlouží zhruba o hodinu — přesně jak praví pranostika.
Tradice ohňů
Ne nadarmo se Imbolc označuje za svátek ohňů. Podle tradice se po západu slunce rozdělaly ohně, které hořely až do rána. Velké ohně u vchodů do domů měly zajistit bezpečí a ochranu před krupobitím, bouřkami a zejména před úderem blesku. Kovářské výhně se rituálně nechávaly vyhasnout a znovu je směly zapálit pouze panny. Svíčky, které ženy přes zimu samy vyráběly, nechávaly druidy posvětit, aby je v den svátku mohly zapálit. Stavěly je do oken vedle chleba nebo přímo na čerstvý sváteční pecen — měly dům chránit před bouřemi a dalšími přírodními vlivy.
Co se dělo venku
Brigit jako bohyni plodnosti uctívali také panenkou vyrobenou ze slámy a krásně oblečenou. S ní ženy a dívky obcházely celou vesnici do tvaru kruhu, aby tímto magickým kruhem ochránily své domovy. Vyráběly i kříže podobné svastice a věšely je nad dveře, na trámy nebo na stromy. Keltové věděli, že každé semínko v zemi se brzy začne připravovat na klíčení, a tak vyrývali první symbolické brázdy na polích. Do nich lili medovinu a pivo a zaorávali chléb a koláče jako oběť matce Zemi pro bohatou úrodu.
Obydlí nemuselo být na oslavy nijak zvlášť vyzdobené — stačilo do domu umístit bílé květiny a svíce. Uctívaly se hlavně jarní květiny, jejichž čas měl brzy nadejít: sněženky, fialky, bledule, ale také andělika, bílý vřes a myrha.
Oslavy a hodování
Při pálení slavnostních ohňů člověku vyhládne, a tak se i s tímto svátkem pojilo hodování. Připravovaly se velké slavnostní hostiny, na nichž nesměly chybět mléčné výrobky — hlavně proto, že se začínaly telit krávy a bahnit ovce. Pekly se speciální koláče a zdobené pečivo a chystala se jídla z kysané smetany. Na stole nesměly chybět ani rozinky, které symbolizovaly slunce. Pila se medovina a kořeněná vína.
Na oslavy se scházeli lidé ze širokého okolí, užívali si dobrého jídla, pití i tance a radovali se z blížícího se konce zimy — podobně jako u nás o masopustu.
Udělejte si i vy doma pohodlí a oslavte přibývající světlo po svém. Sáhněte po některé z vonných svíček a doplňte je něčím z mléčných výrobků, nebo si k oslavě nalijte sklenku vína či piva. K zobání se hodí oříšky, brambůrky a tyčinky z naší nabídky slaných pochutin. A protože Imbolc oslavuje nové začátky, vše na jarní úklid najdete v sekci domácnost.
Tipy: jak si Hromnice připomenout doma
Zapalte 2. února bílou nebo přírodní vonnou svíčku a postavte ji do okna — naváže to na keltský i křesťanský zvyk svátku světla. Na stůl dejte první jarní květiny (sněženky, bledule) a něco z mléčných výrobků nebo kysané smetany, jak se to dělalo při imbolckých hostinách. Pranostiku si ověřte sami: od zimního slunovratu do začátku února se den prodlouží zhruba o hodinu, takže navečer už je o kus déle vidět.