Aktualizováno: 11. 5. 2026
Horké letní dny přímo svádějí k tomu vyrazit někam k vodě nebo na zmrzlinu. Možností je hned několik: nanuk, točená, kopečková nebo rovnou zmrzlinový pohár. Výběr je opravdu široký, o příchutích ani nemluvě. Jedno je ale jisté: každý má tu svou oblíbenou. Víte, odkud zmrzlina vlastně pochází, jak se rozdělují jednotlivé druhy a které příchutě vedou? V tomhle článku se na zmrzlinu podíváme zeširoka, od historie po to, z čeho se vyrábí.
Odkud zmrzlina pochází
Kde přesně zmrzlina vznikla, je sporné. Některé zdroje míří do staré Číny, jiné do Egypta, Persie, Mongolska či Řecka. Bavíme se každopádně o hodně dávné historii. Šlo o sníh nebo led ochucený medem či ovocnou šťávou, což bychom dnes nazvali spíš ledovou tříští. Zdroje se shodují, že zmrzlina bývala výjimečná pochoutka určená jen pro vysoce postavené, hlavně v létě, kdy byl sněhu a ledu nedostatek.
Aby chlad vydržel, budovaly se hluboké podzemní sklepy, kde se sníh a led uchovával pod silnou vrstvou izolace, třeba slámy, a vydržel až do příští zimy. Na stejném principu fungovaly „ledničky" v podstatě až do 20. století. První zmínky o zmrzlině mezi běžnými lidmi se ve střední Evropě objevují až v 18. století. Vyráběla se ze žloutků ušlehaných s cukrem a smetanou, do kterých se přidávaly různé příchutě. U nás si zmrzlina získala oblibu na počátku 20. století.
Není zmrzlina jako zmrzlina
Zmrzlin je opravdu velké množství, a to nejen v základním dělení na nanuk, točenou a kopečkovou. Druhy se rozlišují i podle norem, hlavně podle množství ovocné složky nebo smetany. Sorbet je třeba mražený dezert s obsahem nejméně 25 % ovocné složky a bez přidaných tuků. Smetanová zmrzlina musí obsahovat alespoň 8 % mléčného tuku a žádný rostlinný tuk. Zvláštní označení má italská zmrzlina (gelato), která se dělá jen ze smetany a čerstvého ovoce; voda, rostlinné tuky ani umělé přísady do ní nepatří.
Pozor i na drobný rozdíl v názvu. „Jahodová zmrzlina" a „zmrzlina s jahodovou příchutí" nejsou totéž: slůvko „s příchutí" prozrazuje, že je ochucená aromatem, ne skutečným ovocem. Pokud si zmrzlinu chcete udělat doma, máte složení plně pod kontrolou. Základ stojí na pár surovinách: kvalitní mléko a smetana dají krému plnost, cukr zajistí sladkost i správnou strukturu a podle chuti se přidává ovoce, vanilka nebo lžíce čokokrému.
Které příchutě vedou
Na vrcholu žebříčku oblíbenosti dlouhodobě stojí vanilková zmrzlina, hned za ní čokoládová a jahodová. Mezi další stálice patří pistáciová, karamelová nebo třeba mango, citron a jogurt. Příchutí je nepřeberně a stále vznikají nové, včetně těch netradičních: existují zmrzliny s příchutí piva, cibule i chilli. A k číslům pro zajímavost: u nás se v průměru sní kolem 5 litrů zmrzliny na osobu za rok, zatímco v Austrálii a na Novém Zélandu je to přes 26 litrů.
Ke kopečku se hodí i něco křupavého. K měkké zmrzlině skvěle ladí kousek sušenky nebo piškot na ozdobu, vybírat můžete třeba mezi sušenkami a piškoty z Německa. Grilovací sezóna je navíc na vrcholu, a i když zmrzlinu na gril nedáte, je skvělou přílohou ke grilovaným dezertům, které jsme představili v článku Grilujeme: Dezerty.
Další inspiraci do kuchyně i na horké dny najdete v naší rubrice Blog a recepty. Vybíráme například Grilujeme: Chutné saláty 3x jinak, Jak zvládnout vysoké letní teploty a 3+1 recept na letní nápoje s broskvemi.
Tipy: jak poznat dobrou zmrzlinu a udržet ji krémovou
U kvalitní kopečkové zmrzliny sledujte složení na první příčce: čím dřív je smetana nebo mléko a skutečné ovoce, tím lépe. Příliš nadýchaná a chladně „voskovitá" zmrzlina často obsahuje hodně vzduchu a rostlinných tuků. Domácí zmrzlinu udržíte krémovou tak, že ji v mrazáku každých 30–40 minut během prvních dvou až tří hodin promícháte, aby se netvořily ledové krystalky; před servírováním ji nechte 5–10 minut povolit v lednici. Otevřené balení vždy dobře uzavřete, aby zmrzlina nenasákla pachy z mrazáku.