Vánoce už klepou na dveře, a máme tu poslední adventní neděli – tu zlatou. Příští sobotu už je tu Štědrý den. Cukroví už má asi většina z nás napečeno, stačí jen naplnit krémy a je hotovo. Kde se vzalo a proč mělo magickou moc? Jaké máme druhy a jaký je ten nejoblíbenější? To a ještě více se dozvíte v našem dnešním článku.
Kde se vzalo a proč mělo magickou moc?
Podle dochovaných pramenů sahá tradice vánočního cukroví až do 16. století. Ale určitě nevypadalo, tak jako vypadá dnes.. S touto tradicí nepřišli Křesťané ale Pohané. Dříve se cukroví peklo kvůli tomu, že mělo mít magické schopnosti chránit rodinu, zvířata a dům před temnými silami. K pečení cukroví se vázalo mnoho rituálů, mýtů a pověr. Prvním pokusem o sváteční sladkost byly ovocné figurky, které sloužily dětem jako dobrůtka i hračka.
Později se začaly péct různé koláčky z mouky, kterou hospodář namlel z obilí ze svého políčku. Selky vykrajovaly z těsta symboly zvířat, jež měly domácí skot a drůbež ochránit před nemocemi. Důležitý byl i motiv kruhu, který odkazoval ke slunci. „Magická“ pochutina se zavěšovala o svátcích zimního slunovratu na stromy, ale také třeba na chlévy, aby mocná božstva ochránila úrodu a zvířata před pohromou.
Kruhové sušenky naši předkové věšeli na ovocné stromy s vidinou, že si tím pojistí lepší úrodu. Se zbytky z pečení se neplýtvalo. Ulepené ruce od těsta se běžně otíraly o ovocné stromy, aby se tak urodilo více ovoce. Přebytek vody či mléka se dával dobytku, protože se věřilo, že díky tomu bude lépe dojit. Pokud zbyly drobky z upečeného cukroví dávaly se drůbeži.
Jak se dřív peklo?
Cukroví se u nás dnes peče v drtivé většině domácností, což v Evropě nemá obdoby.
Vánoční cukroví (od slova cukr), tak jak je dnes známe má nedlouhou historii. Až ve druhé polovině 18. století se totiž jedna odrůda řepy začala zušlechťovat a pěstovat pro cukr. První manufaktura na výrobu cukru byla u nás otevřená roku 1787 a první průmyslový cukrovar dokonce až v roce 1829. Je nasnadě, že jiné druhy se připravovaly v chudých a jiné v bohatých rodinách. Pro mnoho lidí byl cukr a mouka spíše vzácností, proto první cukroví bylo tvořeno ze sušeného ovoce a s velkým množstvím medu. Med byl na Vánoce velice důležitou surovinou, hlavně na medové perníčky, které se u nás pekly už někdy ve 13. století, ale cukroví vyrobené z medu se peklo už mnohem dříve.
Postupně přibyly nové suroviny, do klasické mouky a tuku se začaly přimíchávat i dražší ingredience, jako jsou vajíčka nebo čokoláda. Cukroví bylo výsadou spíše šlechty nebo bohatých měšťanů. Populární byly třeba medáky čili medové placky s čokoládovou polevou.
Chudina si místo drahých surovin vystačila s tím, co měla. V selských staveních se peklo takzvané škvarkové cukroví nebo slané kořeněné sušenky se špetkou česneku či pepře. Sice nebyly tak honosné, ale chutnaly také velmi dobře.
Zajímavostí je, že polevám se říkalo ledy, plechy se vymazávaly včelím voskem, díky kterému mělo cukroví zvláštní vůni, a peklo se i „zahřívací“ cukroví – například zázvorky. Kdo si nemohl dovolit kakao, nahrazoval ho karobem. Karobový prášek se získává z plodů rohovníku obecného, kterým se říká svatojánský chléb.“
Teprve v průběhu 19. století se začaly připravovat sladké pokrmy s řepným cukrem a rozšiřovat recepty na sladké zákusky. Původní Domácí kuchařka Magdaleny Dobromily Rettigové z roku 1826 jich ještě mnoho neobsahovala, až další upravená vydání se dočkala více sladkých receptů.
Vánoční cukroví se začínalo péct v prvním adventním týdnu. Podle pověr bylo důležité si dávat pozor při přípravě těsta, hlavně pak při pečení, protože se říkalo, že když hospodyňka, která cukroví pekla, cukroví spálila, čekala ji vážná nemoc, nebo i smrt, ale naopak, když se cukroví podařilo, znamenalo to, že v příštím roce ji čeká hodně zdraví.
Cukroví dnes
Dnes považujeme vánočku spíše jako druh pečiva, ale dříve jí považovali opravdu jako vánoční cukroví. V 16. století, kdy vznikla, byla prvním cukrovím, které nebylo upečeno z medu. Ačkoliv vánočka vznikla už v 16. století, lidé si jí ve svých domácnostech začali péct až ve století osmnáctém. Tato pochoutka známá také jako ceplík, štědrovice, pletýnka či štrucle zůstala tradicí dodnes.
Cukroví, jaké známe v současnosti, se peče od doby druhé světové války. Tehdy se totiž vánoční mlsání povýšilo na pravé cukrářské umění. Mezi nejoblíbenější druhy se už léta řadí vanilkové rohlíčky, linecké koláčky a medvědí pracny.
Dopřejte si i vy, v adventním období, ale i kdykoliv jindy, odpočinek od každodenních povinností. K tomu si uvařte lahodnou kávu z naši nabídky kvalitní kávy a dopřejte si klidně i něco sladkého na zub. Spoustu receptů najdete v naši rubrice blog a recepty , a pokud to chcete vzít doslova vyberte si, namísto pečení doma, něco dobrého z nabídky vánočního sortimentu sladkostí a pochutin.
Mimo sladkosti tam najdete třeba i výborný Stettner Alpenfeuer svařák podle alpské receptury.
Čekání na Ježíška si můžete zkrátit u našich článků a receptů:
Vánoční pečení: Jablečný závin