V období adventu dochází nejen k liturgickým událostem a svátkům, ale také k procesům přírodním. Jedním z těchto procesů je jeden z těch nejdůležitějších – den zimního slunovratu. Ten zpravidla nastává 21. nebo 22. prosince. Pro Kelty, jež žili v souladu s přírodou bylo toto období velmi důležité. Spolu s tímto obdobím bylo spojeno mnoho tradic, zvyků i rituálů.
Kdo byli Keltové?
Tento indoevropský národ se na území Evropy dostal již 3 tisíce let před Kristem. Na území České republiky se dostal kolem roku 800 před Kristem keltský kmen Bójů. Dodnes se o Keltech mluví jako o zakladatele evropské civilizace. Položili základy řemesla – kovářství, ale do jisté míry byli tak vyspělí, že byli známí jako dobří obchodníci. Jejich systém dokonce zahrnoval i platbu daní. Také měli své, těžko definovatelné, náboženství – neuctívali pouze jednoho, ale hned několik Bohů. Jako své duchovní, šamany a soudce uctívali Keltové Druidy. Druidové byli nejvýše postavení v celém Keltském společenství, dokonce byli i nad králem! Předcházelo tomu ale několik let, někdy i desetiletí studia. Dalšími důležitými členy keltské společnosti byli bardové – ti se starali o předávání ústní tradice a stejně jako Druidové byli obdařeni magickou schopností, a druzí byli filidové – ti byli označováni jako věštci a starali se o medicínu zkoumáním přírody. V hierarchii však byli až pod Druidy.
Díky nim měli Keltové výborné znalosti přírody, léčitelství a astrologie. Měli velmi pevný vztah s přírodou, stromy pro ně byli posvátné. Jejich kultura nám zanechala mnoho zvyků a svátku.
Zvyky a tradice od Keltů
Prvním svátkem jež stojí za zmínku jsou naše dnešní dušičky. Ty připomínají keltský svátek oslav nového roku – ten za dob Keltů začínal na začátku zimy. Konkrétně na začátku listopadu, kdy probíhá 14. liturgická slavnost – Slavnost Všech Svatých. Samhain, jak je keltský svátek nazýván, začíná nový rok. Keltové nejen že zimou začínali nový rok, ale i nový den pro ně začínal večerem, respektive západem slunce. Stejně jako nový život smrtí. Večer před tím se zhasly všechny ohně jako symbol smrti starého roku. Další den byly jako symbol roku nového zapáleny ohně nové. Duchové v tuto noc mohli navštěvovat svět živých a naopak. Určitě vidíte tu podobnost s dušičkami. Ještě větší podobnost lze najít v americkém Halloweenu
Vánoce a Keltové
Svátky Keltů byly především oslavy přírody. Svátek zimního slunovratu má mnoho označení – Alban Artuan (Artušovo světlo), Yule nebo Meán Geimhridh (střed zimy) – avšak tyto názvy byly svátku dány až později, původní název svátku se bohužel nedochoval. Od 21. prosince se dny začínají opět prodlužovat, pro Kelty, bylo období zimního slunovratu obdobím naděje. Zima se začíná vzdávat vlády a přesto, že ještě nekončí už vlastně jen počítáme dny do jara, které je každým dnem blíž a blíž.
Opět se tu objevuje symbolika ohně - tentokrát symbolizuje slunce. Zapalovaly se posvěcená polena, která musela být darovaná nebo z vlastní zahrady. Po požehnání polena pivem nebo medovinou se ozdobilo stálezelenými rostlinami a na počest slunce se zapálilo. Hořet mělo až do Tří králů. Popel z polena se rozsypal po zahradě a poli pro dobrou úrodu a také se špetka popela dávala na půdu a do stájí. Aby byl dobytek požehnán sluncem a dům byl chráněn před blesky. Jak už jsme zmínili poleno se zdobilo stálezelenými rostlinami, ty symbolizovaly věčnost, a navíc rostliny s trny a jehlicemi chránily dům před uřknutím. Mezi tyto rostliny patřili túje, cypřiše, cedry ale také třeba jmelí. To navíc bylo považováno díky svým lepivým semenům jako mocný prostředek pro vyvolání či udržení svazku mezi dvěma osobami, posílilo jejich vzájemnou lásku. Také fungovalo jako talisman před zlými silami. Na Štědrý den Keltové nosili pod stromy venku dárky přírodě – původní tradice dnešních dárků pod stromečkem
Vánoční zvyky a Keltové
Další tradicí co se dochovala do dnešních dní je rozkrajování jablka. Pokud najdeme uprostřed hvězdičku budeme celý rok zdraví. Keltové navíc z jablek během oslav slunovratu věštili budoucnost. Mimo to keltské dívky hádaly z jablečných slupek, které hodily za sebe, jméno svého nastávajícího. Obřadním jídlem byla o této slavnosti ryba, kterou musel o zimním slunovratu muž ulovit. Stejně jako my pečeme cukroví Keltové pekli koláče. Zdobili je tak, aby připomínaly slunce. V každé rodině se pak takovýto koláč rozdělil, aby všichni zůstali zdraví a spolu. Namísto zlatého prasátka byl lesní kanec. Určitě všichni známe reklamu na kofolu a dnes už kultovní hlášku: “Já nemusím, já už ho vidím!” Keltové nevěřili na zlaté prasátko, ale věřili, že když se postí spatří lesního kance. Ten kdo ho spatřil těšil se bohatství, štěstí a dobrému zdraví.
Zajímavost: Podle některých římských historiků se právě z jména keltského kmenu Bojů odvodilo jméno naši země, jejich latinské jméno totiž bylo Boiohaemum – Bohemia, stejně tak to údajně bylo i s našimi sousedy z Bavorska, označení Bavorsko – v němčině Bavaria údajně pochází z latinského Baiowaria. Bohužel pro tuto teorii neexistuje nic co by ji mohlo podložit a tak je důležité brát to pouze jako možnost a ne fakt.
Představili jsme si některé Keltské svátky, zvyklosti a tradice spojené zejména s zimním obdobím. Samozřejmě existuje i spousta jiných svátků. Keltové žili v souladu s přírodou a respektovali její cykly, které se promítaly do jejich slavností. Je tedy ještě mnoho tradic které mají své kořeny právě v časech Keltů, na některé z nich se ještě určitě podíváme ale to zas třeba příště…
Mezitím si můžete zkrátit čas jinými články a recepty jež najdete v naši rubrice Blog a recepty .
A nezapomeňte si také včas nakoupit občerstvení na silvestrovské oslavy. Na našem eshopu najdete spoustu Slaných pochutin, které nesmí chybět na žádné party!