Aktualizováno: 18. 5. 2026
Svatý Josef – den, kdy podle tradice odchází zima
Devatenáctý březen patří svatému Josefovi a v lidovém kalendáři se k němu pojí konec zimy a začátek jarních prací. Josef je u nás dodnes jedno z nejoblíbenějších mužských jmen – nosí ho přes 210 000 lidí, i když dnes spíš ti starší (domácky Pepa, Pepík, Pepan). Jméno znamená „Bůh ti přidá“ a najdete ho po celém světě: anglicky a francouzsky Joseph, italsky Giuseppe, španělsky a portugalsky José, maďarsky József. My se ale podíváme na svatého Josefa, druha Panny Marie, a hlavně na zvyky a pranostiky, které se k jeho svátku vážou.
Kdo byl svatý Josef
O Josefu Nazaretském toho bible mnoho neprozrazuje. Žil na přelomu letopočtu, zmiňují ho jen Matoušovo a Lukášovo evangelium. Byl řemeslník – řecké slovo tekton označuje muže, který pracuje se dřevem, kamenem i železem, takže o jeho profesi se dodnes vedou spory. Za poslušnost a péči o Marii a Ježíše si vysloužil úctu věřících a přívlastek Pěstoun, někdy se mu říká i Josef Dělník. Je patronem tesařů, truhlářů, dřevorubců a řemeslníků pracujících se dřevem, ale také manželství, rodiny, vychovatelů a sirotků; lidé se k němu obraceli při očních potížích, v nouzi i za dobrou smrt. Právě na jeho svátek odcházelo mnoho řemeslníků za prací, protože začínala stavební sezona. První oslavy jsou doložené už ve 12. století a roku 1870 byl svatý Josef prohlášen za patrona celé církve.
Jarní tradice kolem svatého Josefa
Podle lidového kalendáře přicházelo se svatým Josefem jaro. Lidé odkládali zimní kožichy a chystali letní šaty. Svobodná děvčata někde vysévala ječmen nebo oves do misky s hlínou a sledovala, jak vzejde do Velikonoc: husté zelené osení věštilo svatbu ještě ten rok, slabé a nažloutlé znamenalo, že na veselku si ještě počkají. Do hotového osení se pak zapichovaly barevné kraslice.
Probouzející se jaro lákalo i k josefovským zábavám. Zamilované páry si na nich slibovaly věrnost a mládenci kupovali svým dívkám na důkaz lásky medový perník ve tvaru srdce – zvyk, který v různé podobě přežil dodnes. Brusičům skla naopak končila práce při lucernách: po Josefovi šli lucernu symbolicky zakopat k lesu a říkali tomu, že „pochovávají světlo“.
Pranostiky na svatého Josefa
Druhá polovina března je předjaří, dříve se mu říkalo pozimek. Začínaly první práce na polích, v sadech i na zahradách a podle počasí v Josefův den lidé odhadovali, jak bohatá bude úroda. Vítr a sníh měly napovědět, čeho se urodí nejvíc. Pranostik se k tomuto dni váže celá řada – některé se shodnou, jiné si protiřečí, vesměs ale mluví o konci zimy, oteplování a předpovědi úrody:
- Svatý Josef s tváří milou, zakončuje zimu plnou.
- Jak svatý Josef kývne hlavou, plují ledy dolů vodou.
- Je-li na sv. Josefa vítr, potrvá čtvrt roku.
- Josef s Marií zimu zaryjí.
- Svatý Josef naštípe dříví a Panna Maria (25. 3.) zatopí.
- Na svatého Josefa se mají odkládat kožichy.
- Na Josefa den když jasný, hospodář rok očekává krásný.
- Když je pěkně na Josefa, bude úrodný rok a obzvláště zemáky se urodí.
- Je-li na svatého Josefa krásný čas, urodí se hojně obilí.
- Mráz po svatém Josefu neuškodí květu.
- Na svatého Josefa i pluh vdovy vyjíždí na pole.
- Svatý Josef rovná vodu.
- Svatý Josef zháší světlo.
Poslední dvě pranostiky mají hezké vysvětlení: „rovnání vody“ připomíná, jak se po tání sněhu srovnávají hladiny řek, a „zhášení světla“ to, že se dny prodlužují a ubývá potřeba svítit.
Tipy: jak si svátek svatého Josefa připomenout dnes
Den svatého Josefa je ideální záminka, jak zahájit jaro po svém: ustelte zahrádce na první výsev, vyvětrejte zimní oblečení a zkuste oživit starý zvyk – obdarujte své blízké perníkovým srdcem, jako to dělali mládenci na josefovských zábavách. Pokud chcete dodržet starý zvyk s oséním a kraslicemi, hodí se k tomu i sladkosti a figurky z naší nabídky na Velikonoce.