Aktualizováno: 5. 5. 2026
Konec roku se blíží a před námi je rok nový. Ještě předtím je třeba se s uplynulým rokem rozloučit. Nebo snad rovnou přivítat rok nový? O to se postarají silvestrovské oslavy. V každé zemi to probíhá trochu jinak. My se zaměříme čistě na naši zemi. Oslavy konce roku jsou spojeny se jménem Silvestr, víte vůbec kdo to ale byl? A proč je právě jeho jméno spojováno s koncem roku? O svatém Silvestrovi a tradicích spojených s oslavami nového roku si přečtete v našem článku.
Svatý Silvestr
Silvestr I. se stal přibližně kolem roku 314 n.l. třicátým třetím papežem. Ve své funkci setrval dlouho a sice až do 31. prosince 335 n.l., což z něho udělalo s jeho jednadvacetiletou “ kariérou” 8. nejdéle vládnoucího papeže. Narodil se koncem 3. století v Římě a za dob císaře Diokleciána, který pronásledoval křesťany se ukrýval v horách a lesích. Podle toho také bylo určeno jeho jméno – slovo silva je latinské označení lesa a jeho obyvatel. Za jeho dob se toho hodně změnilo – změnil podobou oltářů ze dřeva na kámen a zejména skončilo pronásledování křesťanů, o jeho životě se dozvídáme pouze z legend. Jedna z nich praví, že císaře zbavil malomocenství a tak mu císař přenechal město Řím, kde později vznikl papežský stát Vatikán. Církev se mnohokrát o toto tvrzení opírala avšak žádné výzkumy tuto legendu nepotvrdily. Papež Silvestr I. zemřel 31. prosince a pohřben byl v bazilice sv. Priscilly.
Jeho svátek má symbolický význam – označuje konec starého a příchod nového. Podobnost najdeme jak už se zažitými oslavami nového roku ale také s koncem pronásledování křesťanů a začátkem zlatého věku církve. Je považován za patrona dobré úrody a domácích zvířat.
Zajímavost: Sv. Silvestr žil přibližně ve stejné době jako sv. Barbora, Lucie i Mikuláš.
Konec roku
31. prosinec nespojujeme s koncem roku od nepaměti. Konec roku se až do 17. století slavil celkem s velkými rozdíly. Změna nastala až po sjednocení kalendáře a ani tehdy se s 31. prosincem a svátkem sv. Silvestra žádná tradice nespojovala. Až později se přidaly k tomuto dnu lidové zvyky a tradice. Lidé v tento den navštěvovali kostel a děkovali za úspěchy a vše dobré v uplynulém roce. O této noci chodily po domech tzv. Ometačky – třikrát zaklepaly na dveře domu, vešly do stavení a třikrát ometly plotnu, to mělo zabránit tomu, aby na plotnu přišlo něco nezdravého a také to mělo způsobit to, aby plotna dobře hořela. Poté popřály hospodářům hodně štěstí v novém roce. Na Silvestra se často pralo a uklízelo. Naopak na Nový rok už se totiž uklízet nesmělo.
Rozhodně se nedá přehlédnout obliba ohňostrojů a různé pyrotechniky. Tato tradice pochází už z pohanských dob. Nejde však o tradici ohňostrojů ale hluku obecně. Věřilo se, že hlasité zvuky odeženou zlé duchy. Po modlení v kostele se také vždy rozezněly zvony.
Také se říká, že člověk by měl před spaním myslet na něco hezké neboť to, co se vám zdá poslední noc v roce je kouzelné a mělo by se to splnit.
Dbalo se na to aby byly srovnané všechny dluhy a nemělo se nic půjčovat.
Jídlo
Na Silvestra se dnes velmi hoduje. Tradičními jídly jsou například ovar s křenem. I dříve se hodovalo. Často se opakovaly zvyky i jídelníček ze Štědrého dne. Právě již zmíněný ovar se uchytil až na konci 19. století. V druhé polovině 20. století na slavnostní tabuli pak ještě přibyly obložené chlebíčky.
Na štědrý silvestrovský stůl i k půlnočnímu přípitku se hodí i to, co máme rovnou z Německa: ke chlebíčkům a teplému ovaru sáhněte po slaných pochutinách a křupavých chipsech, k dětskému přípitku po limonádách a ledových čajích a pro dospělé po lihovinách. Sladkou tečku zařídí bonbony z naší nabídky potravin z Německa.
Pranostiky
Jak byl celý rok samá voda a bláto, na Silvestra nenapadne zlato.
Na Silvestra-li větry a ráno slunce svítí, nelze nám dobrého vína se nadíti.
O Silvestru papeži snížek si již poleží.
Na Silvestra-li jižní vítr duje, příznivý rok to ohlašuje; západní vítr ryb dává nejvíce, severní zimu a Vánoce, východní vítr slibuje hojnost plodů, severovýchodní značí nepohodu
Mléčná dráha v prosinci jasná, bude v příštím roce úroda krásná
Příchod Nového roku se začal oslavovat až v 19. století. První novoroční přání odeslal hrabě Karel Chotek v roce 1827, a to původně jako omluvenku že se nemohl zúčastnit vítání novoročních návštěv. Písmenka PF stojí namísto Pour féliciter – Pro štěstí. Ale o Novém roce až zas příště.
Tipy: silvestrovské pohoštění bez stresu
Plánujte pohoštění formou rautu, ať se nemusíte celý večer věnovat plotně. Osvědčená kombinace je teplý ovar s křenem a hořčicí, mísa obložených chlebíčků a vedle nich studené slané dobroty na zob — křupky, preclíky, oříšky a chipsy. Počítejte zhruba s 8 až 10 jednohubkami na osobu a nezapomeňte na nealko variantu přípitku pro děti a řidiče. Pokud chcete tradici dodržet do detailu, podávejte na Nový rok čočku (pro peníze v domě) a vyhněte se drůbeži, aby vám „štěstí neuletělo“. Listové těsto a slané pečivo si připravte den předem, večer je jen dozdobíte.