Aktualizováno: 23. 4. 2026
V adventu slaví svátek všechny Lucie, a to každoročně 13. prosince. K tomuto dni se váže celá řada lidových zvyků a pranostik. Po svatém Mikuláši a svaté Barboře přichází na řadu svatá Lucie. Zajímavé je, že všichni tři svatí pocházejí přibližně ze stejného období – žili na přelomu 3. a 4. století. Nejdéle se dožil svatý Mikuláš, zhruba 70 let, svatá Barbora kolem 33 let. A jak stará byla svatá Lucie? To se dozvíte níže.
Kdo byla svatá Lucie
Svatá Lucie se narodila kolem roku 283 na Sicílii a tam také roku 304 zemřela. Z naší trojice mučedníků byla nejmladší – zemřela ve věku 21 let. Svůj krátký život prožila v době, kdy bylo křesťanství stále zakázané. To Lucii nevadilo: zaslíbila svůj život Bohu, rozdala majetek mezi chudé a odmítla pohanského nápadníka. Podle jedné pověsti ji uražený nápadník udal jako křesťanku. Lucie se měla zříci víry a obětovat pohanským bohům, to ale odmítla. Za trest měla být odvezena do nevěstince, jenže když usedla na vůz, voli se s ním nehnuli – a nepohnuli s ním ani lidé, koně, ani celé zástupy vojáků. Rozzuřený kat jí proto probodl hrdlo. Jiná verze říká, že byla nejprve mučena a teprve poté usmrcena.
Známá je i legenda o očích: mladíkovi, který si ji chtěl vzít pro její krásné oči, prý Lucie své oči poslala, když si je sama vydloubla. Druhého dne se stal zázrak – Panna Maria ji obdařila ještě krásnějšíma očima a zrak se jí vrátil. Právě proto je Lucie uctívána jako patronka světla a často bývá vyobrazena s lampou nebo svící, někdy i s očima na misce. Je ochránkyní před očními chorobami, patronkou slepců, nemocných dětí a řemeslníků namáhajících zrak – švadlen a přadlen, krejčích, tkalců i sklářů. Před smrtí 13. prosince prý předpověděla brzký konec pronásledování křesťanů, které skutečně skončilo o devět let později.
Pohanský původ svátku
Na Moravě a ve Slezsku se věřilo, že Lucie chrání lidi před čarodějnicemi. Proto si lidé každý den od jejího svátku až do slunovratu schovávali jedno polínko. Keltové žili v souladu s přírodou a všímali si i drobných změn: zhruba dvanáct dní před slunovratem se večer opravdu stmívalo o pár minut déle, i když ráno se zároveň o chvíli déle rozednívalo. Po těch dvanáct dní kolem slunovratu proto opečovávali posvátná polena.
Lucky, luciny a ometačky
V předvečer 13. prosince chodily po vsích různě nastrojené ženy, kterým se přezdívalo lucky, lucy nebo luciny. Oblékaly se do bílých i černých prostěradel, moc toho nenamluvily a někdy měly i děsivé masky – třeba s klapajícím zobákem nebo velkými zuby. Chodily od chalupy k chalupě a kontrolovaly, jestli ženy doma nepředou len nebo nederou peří; na ten den se totiž ani příst, ani drát nesmělo. Když některou při práci přistihly, peří jí rozfoukaly a len odnesly – ženám tak vlastně dopřály den oddechu.
Ometačky zase ptačím brkem stíraly rohy místností a kontrolovaly, jestli má hospodyně před svátky uklizeno. Brkem se sazemi mohly očernit děti i dospělé. Nosily s sebou metly a vařečky, ale i nůž nebo srp, kterým strašily děti, že jim rozpárou bříška, pokud se nebudou postit. Hodné děti naopak uměly odměnit. Postupem času se luciny zaměřily i na muže, které škádlily v hospodě nebo cestou z ní – třeba je pomazaly hořčicí nebo krémem na boty.
Proč Lucie noci upije, ale dne nepřidá
Stejně jako svaté Barboře, i svátku svaté Lucie předcházel pohanský zvyk. Možná vás napadne, proč by Lucie měla „upíjet noci“, když má svátek už 13. prosince, tedy ještě před zimním slunovratem. Pranostika je ale pravdivá podle starého juliánského kalendáře, v němž svátek Lucie připadal přesně na den slunovratu – a tehdy opravdu začíná ubývat tmy a přibývat světla. Po zavedení gregoriánského kalendáře v 16. století se vypustilo deset dní, svátek se posunul, a tak se k pranostice přidalo „ale dne nepřidá“. I dnes si lze všimnout, že slunce sice zapadá o chviličku později, ale zároveň také později vychází.
Pranostiky ke svaté Lucii
Svatá Lucie, královna zimy.
Svatá Lucie noci upije (ale dne nepřidá).
Na svatou Lucii jasný den, urodí se konopí i len.
Umaže-li si Lucie šaty od bláta, bude si je po celý leden přepírat.
Dotkne-li se Rozálie květů, Lucie jimi vyzdobí okna napořád.
Dopřejte si na svátek svaté Lucie – ale klidně i kdykoliv jindy – chvíli odpočinku od každodenních povinností. Uvařte si k tomu šálek dobré kávy z naší nabídky a dejte si něco sladkého na zub. Inspiraci najdete mezi německými sladkostmi, čokoládami a sušenkami i v naší rubrice blog a recepty. A když máte chuť spíš na něco teplého, zahřeje vás horká čokoláda nebo kakao.
Tipy: jak si připomenout svátek svaté Lucie doma
Den svaté Lucie je hezká příležitost zpomalit v adventním shonu. Zapalte 13. prosince večer svíčku – Lucie je patronkou světla a právě svíce k jejímu svátku patří. Děti potěší legenda o luckách i pranostika „Lucie noci upije“; můžete spolu sledovat, jak se den ode dne mění čas západu slunce. A protože se na Lucii dříve nesmělo příst ani drát peří, berte to jako pozvánku k odpočinku: uvařte si kávu nebo horkou čokoládu a dopřejte si klidný adventní podvečer.