Vánoční tradice: Svatá Lucie noci upije

V období adventu slaví svátek všechny Lucky. A sice vždy 13. prosince. K tomuto dni se také vážou různé zvyky a tradice. V našich článcích jsme si již představili svatého Mikuláše i svatou Barboru a s jejich svátky spojené tradice. Teď přichází na řadu i svatá Lucie. Zajímavostí je, že všichni zmínění svatí pocházejí z přibližně stejného období, žili na přelomu 3. a 4. století; nejvyššího věku se dožil sv. Mikuláš a to přibližně 70 let. Svatá Barbora pak přibližně 33 let a svatá Lucie? To se dozvíte v našem článku.

Svatá Lucie

Svatá Lucie se narodila kolem roku 283 na Sicílii. Zemřela tamtéž a to v roce 304. Z naší trojice svatých a mučedníků byla tedy nejmladší. Zemřela ve věku 21 let. Stejně jako sv. Barbora se sv. Lucie řadí mezi mučednice. Svůj krátký život prožila na přelomu 3. a 4. století v italské Sicílii a o jejím životě se traduje několik legend. V době jejího života bylo křesťanské učení stále zakázané, to ovšem Lucii nevadilo a ona tak zaslíbila celý svůj životu Bohu. Rozdala mezi chudé svůj majetek a odmítla pohanského nápadníka. Jedna pověst praví, že nápadník ji rozhořčen jejím odmítnutím udal za křesťanskou víru. Lucie pak měla být nucena vzdát se své víry a obětovat se pohanským bohům to však odmítla. Za trest měla být odvezena do nevěstince, kde ji její víra měla “přejít”. Když však dívka usedla na vůz, který měli táhnout voli vůz se ani nehnul. S vozem nemohli hnout ani lidé, ani koně ani celé zástupy vojáků. Kat byl tak rozčílen, že jí mečem probodl hrdlo. Další pověst říká, že pak byla Lucie mučena a až poté usmrcena stejným způsobem.
V některých pověstech také lze najít to, že mladíkovi, který si ji chtěl pro její krásné oči vzít, poslala své oči, které si vydloubla. Druhého dne se stal zázrak – Panna Maria ji obdařila ještě krásnějšíma očima a Lucii se tak vrátil zrak. Uražený mladík ji dal mučit a nakonec ji sám podřízl hrdlo.

Svatá Lucie zemřela 13. prosince a těsně před smrtí předpověděla, že pronásledování křesťanů brzy skončí. Pronásledování skutečně skončilo a to 9 let po její smrti. Je uctívána jako patronka světla a proto je často vyobrazována s lampou nebo svící. Díky vnímání světla očima, a také z části kvůli pověstem, patří k jejím atributům i oči, zpravidla na misce. Je také ochránkyně před očními chorobami, patronkou slepců, nemocných dětí a řemeslníků, kteří během vykonávání svého řemesla velmi namáhají zrak jako jsou například švadleny a přadleny, krejčí, tkalci nebo skláři.

Svátek pohanský

Na Moravě a ve Slezsku také věřili, že Lucie chrání lidi před čarodějnicemi. Proto každý den od jejího svátku až do dne slunovratu schovávali polínko. Keltové žili v souladu s přírodou a pozorovali každou změnu. Snadněji si tedy všimli, že dvanáct dnů před slunovratem se opravdu stmívalo o pár minut déle, i když ráno naopak se o pár minut déle rozednívalo. Po dobu dvanácti dní kolem slunovratu opečovávali Keltové posvátná polena.

Lucie, lucky, luciny a ometačky

V předvečer 13. prosince chodily po vsích všelijak oblečené ženy, jimž se přezdívalo lucky, lucy, nebo luciny. Tyto ženy byly různě oblečené v prostěradlech bílých i černých. Moc toho nenamluvily. Někdy měly na obličeji děsivé masky třeba s klapajícím zobákem nebo se škraboškou a velkými zuby. Chodili od chalupy k chalupě a kontrolovaly, jestli náhodou ženy doma nepředou len nebo nederou peří. Na ten den se totiž nesmělo ani drát ani příst. Když je přistihly při této činnosti peří jim rozfoukaly a len odnesly. Dopřávaly tak vlastně ženám v domácnosti den oddychu. Ometačky také kontrolovaly, jestli už má hospodyňka před svátky uklizeno a to tak, že ptačím brkem stírali rohy místnosti, aby zjistili jestli tam není prach. Brkem pak také mohly očernit pomocí sazí děti i dospělé. S sebou mimo jiné také nosily metly a vařečky, ale také nůž nebo srp! Tím strašily děti – že jim rozpářou bříška pokud se nepostí. Hodné děti však uměly i odměnit. Postupem času se místo na děti zaměřily na muže, které začaly škorpit v hospodě nebo na cestě z ní. Například je mazaly hořčicí nebo krémem na boty.

Proč Lucie noci upije ale dne nepřidá

Stejně jako barborkám, předcházel i svátku sv. Lucie pohanský zvyk. Možná si říkáte, proč Lucie noci upije, když má svátek už 13. prosince, ještě před zimním slunovratem? Pranostika je pravdivá, ale podle starého juliánského kalendáře, kdy svátek Lucie připadal na den slunovratu. Na ten opravdu začíná ubývat tmy a přibývat světla. Po zavedení gregoriánského kalendáře v 16. století se škrtlo 10 dnů, - svátek tedy měla původně kolem dnu slunovratu, ale pranostika stále platí, až na to že sice noci upije, ale dne nepřidá – tento kousek se začal k pranostice přidávat právě po přechodu na jiný kalendář. Můžeme si všimnout, že opravdu slunce začne zapadat o chviličku déle, zároveň však stálé později vychází. 

Pranostiky:

Svatá Lucie, královna zimy.
Svatá Lucie noci upije (ale dne nepřidá).
Na svatou Lucii jasný den, urodí se konopí i len.
Umaže-li si Lucie šaty od bláta, bude si je po celý leden přepírat.
Dotkne-li se Rozálie květů, Lucie jimi vyzdobí okna napořád.

Dopřejte si i vy, na svátek svaté Lucie, ale i kdykoliv jindy, odpočinek od každodenních povinností. K tomu si uvařte lahodnou kávu z naši nabídky kvalitní kávy a dopřejte si klidně i něco sladkého na zub. Spoustu receptů najdete v naši rubrice blog a recepty , a pokud to chcete vzít doslova vyberte si, namísto pečení doma, něco dobrého z nabídky vánočního sortimentu sladkostí a pochutin.

Mimo sladkosti tam najdete třeba i výborný Stettner Alpenfeuer svařák podle alpské receptury.

Vytvořil Shoptet | Design Shoptetak.cz

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení