Přišel konec září a s ní jeden ze tří podzimních státních svátků. Svátek oslavili Václavové, kterých je v České republice více než 120 tisíc. V tento den také slavíme Den české státnosti. Oba tyto svátky jsou svým způsobem propojené. Svatý Václav platí za patrona českých zemí a jeho vyobrazení najdeme například na dvacetikorunové minci a netřeba snad ani zmiňovat jeho sochu na tzv. Václaváku v Praze, Svatováclavská koruna je zároveň nejstarší součástí českých korunovačních klenotů. Více o svatém Václavovi i o tomto slavnostním dni si přečtěte v našem dnešním článku
Pověst(i) o sv. Václavovi
Svatý Václav, český kníže se narodil v roce 907. Podle pověsti byl vychováván svou babičkou Ludmilou, která byla svatořečena ve 12. století. Václav byl zavražděn ve Staré Boleslavi 28. září a to svým vlastním bratrem. Kdy vlastně to bylo není jasné, některé zdroje uvádějí rok 935 některé 929. Pozůstatky zavražděného jsou uloženy na Pražském hradě v katedrále sv. Víta ve svatováclavské kapli.
Svatý Václav je hlavním zemským patronem a v den výročí jeho zavraždění se od roku 2000 slaví státní svátek – Den české státnosti.
Svatý Václav je prvním světcem českého původu, díky tomu je také jedním z nejoblíbenějších českých svatých. Sehrál velmi důležitou roli v osamostatnění českého království a Přemyslovců v křesťanské Evropě. S jeho postavou je spjato mnoho pověstí. Podle jedné spí v hoře Blaník se svými rytíři a až bude české zemi nejhůře, vyjede jí na pomoc. Podle další pověstí založil v zemi tradici pěstování vína. K těm nejstarším patří legenda Život svatého Václava. Ta, přestože je velmi krátká, podává dost informací o jeho životě a to od narození přes stavbu kostela sv Víta až po jeho smrt a převezení jeho ostatků ze Staré Boleslavi do Prahy. Pochází nejspíš z poloviny desátého století a tak byla sepsána jen několik let po jeho smrti. Při popisu smrti svatého Václava pak legenda neváhá přirovnat jeho smrt ke smrti Ježíše Krista. Popisuje i zázrak, kdy se po tři dny měla na místě vraždy znovu objevovat Václavova krev.
K významným zastáncům svatováclavského kultu, který ctil sv. Václava patřil třeba i velký panovník – Karel IV. Ten mu nechal mimo jiné zasvětit českou královskou korunu, která mimo korunovaci měla spočívat na jeho lebce.
Posvícení a poutě
Jednou z velkých událostí, která se koná na svátek sv. Václava je Národní svatováclavská pouť ve Staré Boleslavi. Jejím vrcholem je poutní bohoslužba sloužená českými biskupy na tamějším Mariánském náměstí, které se dříve jmenovalo Václavské. Sv. Václav patří vedle Cyrila a Metoděje a svatého Prokopa k jednomu z nejvýznamnějších šiřitelů křesťanství v Čechách. Poutní slavnosti se konají také v mnoha dalších kostelech zasvěcených svatému Václavu, kterých je v Česku téměř 200.
Starou Boleslav je s Prahou spojená takzvanou Svatou cestou. Jde o poutní cestu, která vede po trase, kterou se měl před svou smrtí Václav vydat a po které mělo být převezeno jeho tělo zpět do Prahy. O tom, kde však přesně vedla, dodnes nemáme jasno.
Za komunistického režimu v Československu pak došlo k přerušení poutní tradice. K její obnově pak došlo až v současném tisíciletí. Moderní Národní svatováclavská pouť existuje v současné podobě od roku 2003. V roce 2009 se pak poutě zúčastnil i tehdejší papež Benedikt XVI. během své třídenní návštěvy České republiky. K poutím pak také neodmyslitelně patří i posvícení, na kterém nesmí chybět tradiční sezónní pokrmy, ať už se jedná o brambory nebo tradiční řeznické výrobky.
Den české státnosti
Den zasvěcený svatému Václavovi se poprvé stal státním svátkem již za první republiky na základě zákona z roku 1925, kdy byl slaven jako Den svatého Václava. V českých zemích se ovšem slavil již za dob Rakouska-Uherska asi od druhé poloviny 18. století.
Po druhé světové válce se ovšem situace zkomplikovala, komunistická svátková úprava na den svatého Václava nepamatovala. Svátkem se tak 28. září znovu stalo v roce 2000 na základě nového zákona o svátcích.
Pranostiky
Přijde Václav - kamna připrav.
Na svatého Václava pěkný den, přijde pohodlný podzimek.
Svatý Václav víno chrání, po něm bude vinobraní.
Na svatého Václava každá pláňka dozrává.
Na svatého Václava mráz nastává.
Je-li bouřka na Václava dlouho teplo zvěstovává.
Na svatého Václava bývá bláta záplava.
Svatý Václav zavírá zem.
Po svatým Václavu beranici na hlavu.
Na svatého Václava českého bývá vína nového
Když mrazy časně před svatým Michalem přicházejí, tedy se po svatém Matěji zdlouha zase navracejí.
Svatý Michal z pole spíchal. (spěchal)
Nejsou-li pryč před Michalem ptáci, tak po něm tuhá zima neburácí.
Noc-li chladná před Michalem, tuhá zima přijde cvalem.
Padají-li před svatým Michalem žaludy, bude tuhá zima.
Fučí-li na svatého Michala od severu nebo od východu, bude tuhá zima.
Mokro o Michalu, studeno o Štědrém dnu.
Na svatého Jeronýma stěhuje se k nám už zima.