Aktualizováno: 22. 4. 2026
Noc plná magie, zázraků a splněných přání – tak naši předkové vnímali svatojánskou noc, kterou si připomínáme každoročně z 23. na 24. června. Říkalo se jí i noc prorocká a věřilo se, že právě tehdy je dobré naslouchat své intuici. Byla to noc rituálů, ohňů a oslav. Kdo byl svatý Jan? Proč je tahle noc tak výjimečná a kdy přesně připadá? A jak se slavila dříve a jak ji můžete prožít dnes? To všechno se dozvíte v následujících řádcích.
Svatý Jan Křtitel
Zatímco u většiny světců si církev připomíná den jejich smrti, 24. června slavíme narození Jana Křtitele – v tom je svátek výjimečný. Podle evangelií byl Jan největším z proroků. Narodil se kolem přelomu letopočtů sestřenici Panny Marie a knězi, kterému jeho narození předpověděl anděl. Ve svých sedmadvaceti letech odešel kázat do pouště a své následovníky, včetně Ježíše Krista, pokřtil v řece Jordán. Kolem roku 30 našeho letopočtu byl na žádost Salomé sťat. Zobrazuje se s beránkem a křížem a je patronem křtu a řeholníků. K jeho svátku se vázala řada lidových zvyků: přes krávy se házel oves, aby hodně dojily, a v ten den se nezametalo, aby se z domu „nevymetlo“ rodinné štěstí. Pohanský svátek slunovratu se církvi nepodařilo zrušit, a tak ho zastřešila právě oslavou narození Jana Křtitele.
Oslavy
Původní oslavy byly pohanské a vázaly se k letnímu slunovratu, který připadá kolem 21. června. Lidé pozorovali, že slunce dosáhlo vrcholu své síly a od té chvíle pomalu slábne. Byl to začátek léta, čas tepla a plodnosti, a všichni doufali v bohatou úrodu, která je provede zimou. Věřili, že zapalováním ohňů pomohou slunci udržet teplo a světlo.
Podle představ našich předků se přes tuto noc odkrývala tajemství země. Věřilo se, že právě tehdy vydá své poklady – třeba že se otevřou skály, jejichž skrýš prozradí kapradí. To mělo o půlnoci rozkvést a zlatě zazářit.
Magické bytosti
Věřilo se, že v tuto noc se v lesích a na loukách objevují magická stvoření. Bludičky měly být dušemi zemřelých nepokřtěných dětí – dobrého člověka prý navedly k pokladu, špatného zavedly do bažin. Po lesích se podle pověr proháněly i lesní panny, kterým se říkalo divoženky nebo bosorky. Tančily, zpívaly a svým zpěvem vábily mládence, které dokázaly utancovat až k smrti.
Síla bylin
Podle starých lidových tradic se o svatojánské noci sbíralo 7 nebo 9 druhů léčivých bylin na 7 nebo 9 různých místech. Z čerstvě natrhaných bylinek se pletly věnce, sušily se na zimu nebo se dál zpracovávaly – připravoval se z nich čaj a vonná bylinná koupel, které lidé přisuzovali léčivou i magickou moc.
Za svatojánské byliny se považovaly všechny léčivé rostliny, které právě rostou a hlavně kvetou. Nasbírat můžete třeba sedmikrásku, jetel, květy černého bezu, lípy nebo divizny velkokvěté. Důležité bylo dodržet počet druhů; které byliny to konkrétně byly, se lišilo kraj od kraje. Nejčastěji se zmiňuje třezalka, řebříček, mateřídouška, heřmánek, řepík, chrpa, kontryhel, mařinka a jitrocel. Všechny jsou ceněné pro své blahodárné účinky, které měla doba sběru ještě umocnit. Bylinnou koupel si dnes můžete dopřát i bez sběru – postačí jemná tělová kosmetika z Německa s výtažky z heřmánku či levandule a po létě na slunci pleti prospěje hydratační tělové mléko.
TIP: Vydejte se po setmění do přírody za světluškami – právě začíná jejich období páření. Svítí zhruba od soumraku do jedné hodiny ranní a nejlépe se jim daří u vody, ale potkáte je i na zahradě. A je to dobrá zpráva: jejich larvy jsou draví lovci a živí se slimáky.
Pranostiky:
Na svatého Jána otvírá se k létu brána.
Na svatého Jána nebývá noc žádná.
Od svatého Jana Křtitele běží slunce k zimě a léto k horku.
Déšť na svatého Jana Křtitele, nenasbíráš ořechů do věrtele.
Před svatým Janem modli se o déšť, po něm přijde bez říkání.
Do Jana Křtitele nechval ječmene.
Prší-li na Jana Křtitele, pršívá tři dni celé, je-li bez deště, bude pěkně ještě.
Nekuká-li kukačka před svatým Janem, bude neúrodný rok.
Panuje-li okolo svatého Jana jižní neb jihozápadní vítr, dlužno denně čekati déšť, neboť ten čas jsou pléště v horkém pásmu.
Radši čerta než hřib před svatým Janem viděti, to se stele k hladu.
Tipy: jak prožít svatojánskou noc dnes
Nemusíte věřit na bludičky, abyste si večer kolem 24. června užili. Zapalte malý oheň nebo svíčky na zahradě, uvařte si bylinkový čaj z toho, co najdete kvést za humny, a vyrazte za soumraku ven pozorovat světlušky. Nasbírané byliny usušte zavěšené hlavičkami dolů na stinném vzdušném místě – vydrží vám pak na čaj i do koupele přes celou zimu. A pokud zrovna nestíháte sbírat, dopřejte si aspoň večerní bylinnou koupel s sprchovým gelem z Německa s bylinnou vůní – symbolika očisty a nového začátku zůstane.