Důležitá noc plná magie, zázraků a splněných přání. Všechny tyto označení nese právě svatojánská noc. V tuto noc bychom se měli zaměřit na svou intuici, protože je označována i jako noc prorocká. Byla to noc plná rituálů a oslav. Kdo byl sv. Jan? Proč je tato noc ta výjimečná a kdy vlastně tato noc je? Jak se slaví a jak se slavilo? Na to vše najdete odpověď v našem dnešním článku.
Svatý Jan Křtitel
Na rozdíl od jiných světců, oslavujeme 24. června svátek narození Jana Křtitele, u drtivé většiny světců se připomíná jejich smrt. Podle Ježíše Krista byl největším ze všech proroků. Narodil se kolem přelomu letopočtů a to sestřenici Panny Marie a knězi, kterému jeho narození předpověděl anděl. Ve svých 27 letech odešel do pouště kázat a své následovníky, včetně Ježíše Krista, pokřtil v řece Jordán. Kolem roku 30 našeho letopočtu byl na žádost Salomé sťat. Zobrazen bývá s beránkem a křížem. Je patronem slavnosti křtu a řeholníků. Na jeho svátek se dodržovaly různé tradice, například se házel oves přes krávy aby hodně dojily, světnice se na tento den nevymetala, aby se nevymetlo rodinné štěstí. Původní pohanský svátek se církvi nepodařilo zrušit a tak se snažila jej zakrýt za oslavou narození Jana Křtitele.
Oslavy
Původní oslavy byly pohanské a spojené především s dobou slunovratu, který nastává kolem 21. června. Lidé si všímali, že slunce dosáhlo svého vrcholu síly a pomalu začíná slábnout. Byl to den, kdy začalo léto, čas tepla a plodnosti. Všichni vždy doufali v bohatou úrodu, která by jim pomohla přečkat zimu bez strádání. Věřili, že oslavami v podobě zapalování ohňů pomůžou slunci udržet jeho teplo a světlo.
Přes noc se podle představ našich předků, odkrývala mnohá tajemství země. Obzvlášť v tuto magickou noc se věřilo, že země vydá své poklady – například slavným otevřením skal, které šlo najít pomocí kapradí. To vykvetlo o půlnoci a zlatě zářilo.
Magické bytosti
Věřilo se, že se v tuto noc objevují v lesích magická stvoření, například bludičky, to měly být zemřelé, nepokřtěné děti, tancující v lesích a loukách. Dobrého člověka navedly k pokladu, špatného do bažin. Další bytostí byly Lesní panny, které nesly různé označení od divoženek až po bosorky. Při této noci tančily a svým zpěvem a tancem vábily mládence k sobě a utancovaly jej k smrti.
Síla bylin
Podle starých lidových tradic máme nasbírat 9 nebo 7 druhů léčivých bylin na 9 nebo 7 různých místech o svatojánské noci z 23. na 24. června, případně 24. června. Z čerstvě natrhaných bylinek se pletly věnce, sušily se nebo se dále zpracovávaly – připravoval se z nich čaj s léčivou i magickou mocí, nebo se z nich připravovala koupel.
K zázračným svatojánským bylinám patří všechny léčivé rostliny, které zrovna rostou a především kvetou. Můžeme si tedy nasbírat třeba sedmikrásku, jetel, květy černého bezu, lípy nebo i diviznu velkokvětou. Většinou bylo důležité dodržet počet druhů, to o jaké byliny se jedná se různí podle kraje i zvyku. Nejčastěji se zmiňují o třezalce, řebříčku, mateřídoušce, heřmánku, řepíku, chrpě, kontryhelu, mařince a jitroceli. Všechny tyto byliny jsou známé díky svým blahodárným účinkům na zdraví, které by se měly dobu nasbírání ještě znásobit.
TIP: Vydejte se do přírody za světluškami. Začíná doba jejich párování. Svítí tedy od setmění přibližně až do jedné hodiny ranní. Daří se jim u vody, ale najdete je i na zahradě, což vás může těšit – nejen, že jsou hezké na pohled, jejich larvy jsou dravé a živí se slimáky.
Pranostiky:
Na svatého Jána otvírá se k létu brána.
Na svatého Jána nebývá noc žádná.
Od svatého Jana Křtitele běží slunce k zimě a léto k horku.
Déšť na svatého Jana Křtitele, nenasbíráš ořechů do věrtele.
Před svatým Janem modli se o déšť, po něm přijde bez říkání.
Do Jana Křtitele nechval ječmene.
Prší-li na Jana Křtitele, pršívá tři dni celé, je-li bez deště, bude pěkně ještě.
Nekuká-li kukačka před svatým Janem, bude neúrodný rok.
Panuje.li okolo svatého Jana jižní neb jihozápadní vítr, dlužno denně čekati déšť, neboť ten čas jsou pléště v horkém pásmu.
Radši čerta než hřib před svatým Janem viděti, to se stele k hladu.